Srdce z Hané

Zanícený Sokol, který za války rozvážel jídlo perzekuovaným rodinám – po osvobození byl prohlášen za kulaka

Jan Přidal se narodil v zemědělské a sokolské rodině tři roky po vzniku samostatného Československa. Absolvoval obecnou a měšťanskou školu. Učil se prý těžko, ale naučil se dobře psát, což se později odrazilo v jeho básnických sbírkách. Od pěti let chodil do Sokola a ještě jako dorostenec se stal náčelníkem jednoty, kterou ve Vřesovicích založil jeho tatínek – Josef Přidal, a to ve stejném roce, ve kterém se Jan narodil.

„ Můj tatíčku Masaryku, slibuji Ti poslušnost a věrnou lásku. “

Po obsazení Československa německými vojsky se Jan napojil na protinacistický odboj v organizaci Obrana národa tak jako další sokolové, kteří nechtěli zůstat pasivní k okupaci republiky. Akceschopnost Obrany národa však v důsledku zatýkání jejích členů postupně zeslábla. Sokolové, kteří chtěli dál pracovat v odboji se proto zapojili do organizace JINDRA. Tuto cestu zvolil i Jan společně se svými třemi bratry. Na rozdíl od nich se ale, ještě jako „ kluk “ , neúčastnil přímých bojů, nýbrž rozvozu potravinových balíčků pronásledovaným občanům. Tato jeho činnost trvala až do roku 1944, kdy byl nakonec zatčen gestapem v Napajedlech, kde se skrýval u svého strýce.

„ Pane komisaři, já jsem se posral. “

Ve stejný den, kdy byl zatčen Jan, gestapo zadrželo i jeho bratra Josefa. Společně byli ještě téhož dne odvezeni do Kaunicových kolejí v Brně, které sloužily jako gestapácké vězení. Jan byl domluven s ostatními bratry, že na ně může všechno svést. Rodiče totiž chtěli, aby se jako nejmladší vrátil domů a postaral se o grund. Tvrdil tedy vyšetřujícím komisařům ( tak říkal gestapákům ), že on neudělal nic, to všechno jeho bratři.Postupně byly zatčeni všichni Přidalovi zapojení do odboje, ale jenom Jan byl odvezen do koncentračního tábora Flossenbürg, který byl v dubnu 1945 osvobozen americkou armádou.

Po návratu z koncentračního tábora začal Jan s rodinou znovu hospodařit, ale udržení živnosti bylo v podmínkách násilné kolektivizace 50. let nemožné. Přidalovi byli prohlášeni za kulaky a aktivní sokol nakonec pracoval jako mechanizátor a kombajnér.

Po listopadovém převratu se Jan Přidal výraznou měrou podílel na obnovení činnosti Sokola a jako předseda prostějovské odbočky Masarykovy společnosti se zasloužil o obnovení pomníku T. G. Masaryka v Prostějově, jehož osobnosti si po celý život i v době totality v tichosti vážil.

Galerie
děkovná fotografie ke stoletému výročí založení Sokola ve Vřesovicích o které se zasloužil otec Jana Přidala, Josef Přidal Vřesovická kronika z doby, kdy Jan Přidal působil jako vřesovický kronikář ( od roku 2000 do roku 2012 )
knihy vydané J. Přidalem knihy vydané J. Přidalem na vlastní náklady
dopis pro rodinu - druhá strana dopis pro rodinu Přidalovu propašovaný z tábora Flossenbürg
korespondenční lístek poslaný z koncentračního tábora Flossenbürg - druhá strana korespondenční lístek poslaný z koncentračního tábora Flossenbürg
rodokmen rodiny Přidalovy, vyfoceno v r. kronice 2013 oznámení o smrti bratra Jana s informacemi o konání zádušní mše v Břesovicích ( dobový název obce ), vyfoceno v rodinné kronice 2013
bratr Jan, narozený roku 1907, vyfoceno v rodinné kronice 10. 10. 2013 rodina Přidalova se psem Punťou, původní fotografie pochází z roku 1923, na fotografii ( zleva ) sedící Antonie Přidalová na klíně s malým Janem Přidalem, sestra Marie, bratr Josef, bratr Karel, sedící Josef Přidal - otec rodiny, bratr František, chybí br
jmenný seznam dětí manželů Přidalových s otiskem pravého palce Josefa Přidala, vyfoceno v rodinné kronice 10. 10. 2013 manželé Přidalovi ( rodiče J. Přidala ), svatební fotografie vyfocená v rodinné kronice 10.10. 2013, původní snímek pochází z roku 1904
Jan Přidal podepisující souhlas s nahráváním 2, ve vlastní pracovně v rodném domě ve Vřesovicích na Prostějovsku, vyfoceno 10. 10. 2013 Jan Přidal podepisující souhlas s nahráváním, ve vlastní pracovně v rodném domě č. 7 ve Vřesovicích, vyfoceno 10. 10. 2013