Pravda o 17. listopadu 1989

O 17. listopadu 1989 se dodnes tvrdí to, co už tehdy psaly sdělovací prostředky, a sice, že to byla revoluce. A že ji udělal Václav Havel, ač ten sám říkal, že to není pravda. Řekl tedy, že „revoluci udělal lid“. To ale také není pravda, jak říká paní Pulicarová.

Paní Pulicarová pracovala kdysi v Národním muzeu (konkrétně v Náprstkově muzeu), kde bylo zaměstnáno i několik disidentů, signatářů Charty 77 i dva pozdější mluvčí Charty 77. Pod vlivem zkušeností z rodiny (zabavení majetků rodinám obou rodičů po roce 1948), svých zážitků z návštěv tzv. západních zemí, z korespondence s lidmi z celého světa a z debat s lidmi z muzea, se rozhodla podílet se na odstranění komunismu a všeho, co s tím souvisí. To představovalo pro ni hlavně zbavit se hlouposti, lží a všeobecného nepořádku. Když viděla, že se toho standardními způsoby nedaří docílit, rozhodla se jít na to jinak – čistě duchovní cestou – přes jógu, které se tou dobou už věnovala několik let.

Letos na jaře jsem se s ní náhodou setkala v Brně na Špilberku při venčení psů. Přes povídání o psech, jejich inteligenci, lidském vzdělání, zaměstnání, józe a její cestě do Tibetu, jsme se dostaly až k diskuzi o roce 1989. Říkala, že to, co se říká o listopadu 1989 v Československu, není pravda. Protože to nestačilo na jedno povídání, domluvily jsme se, že se někdy sejdeme, což jsme udělaly. Mezitím paní Pulicarová slyšela v rozhlase Vaši výzvu k natočení rozhovoru v rámci „Příběhů 20. století“. Nabídla mi, abychom rozhovor udělaly spolu. Vzhledem k mému původu mimo Československo nejsem totiž zatížená přesvědčením, že jsem se na sametové revoluci podílela a tudíž, že ona se plete.

Do duchovní činnosti, ke které měla sklony už od dětství, se tedy pustila naplno a od roku 1982 se jí věnovala a věnuje už denně. Tvrdí, že v roce 1982 naplánovala konec normalizace a od roku 1988 to oznamovala jako hotovou věc na listopad 1989. Ač jí nikdo nevěřil, podařilo se to. Také byla 17. listopadu, na rozdíl od mnoha pozdějších tzv. revolucionářů a politiků, osobně v Praze, na Václavském náměstí.

Mnoho let práce mnoha lidí listopadovým událostem předcházelo, a mnoho práce následovalo. Nicméně zahraniční i československé sdělovací prostředky z širšího kontextu vypíchly pouze 17. listopad, kterému přisoudily nejvyšší váhu. Především pak údajné odstranění komunismu, aniž by byl komunismus z československé, později české, politiky dodnes odstraněn.

Galerie
Magdalena Pulicarová, 2012