Eva Štolbová: Můj život s Tonym Scottem a Dominikem Tatarkou

Eva Štolbová je zajímavá žena s ještě zajímavějšími zážitky. Jako učitelka byla před rokem 1989 vyhozena ze škol, kde učila, nebo z Československé televize. Její byt se stal místem setkání disidentů a lidí, kteří nesouhlasili s tehdejším režimem. Ještě dva dny po Sametové revoluci ji a její přátele zatkla Státní bezpečnost. Žila s americkým saxofonistou Tonym Scottem a slovenským spisovatelem Dominem Tatarkou, na které s láskou vzpomíná. „Můj život je obrazem této země a obrazem 20. a kousku 21. století,“ říká paní Štolbová.

Narodila se 23. července 1935 v Ostravě a dětství, zasažené válkou, prožila ve Zlíně. V roce 1951 se odstěhovala s rodiči do Prahy, kde vystudovala Univerzitu Karlovu a stala se učitelkou českého jazyka pro střední školy. Od 60. let minulého století působila jako redaktorka Československé televize, kde vytvořila množství vzdělávacích nebo dokumentárních pořadů.

V roce 1979 musela televizi opustit. Pak pracovala 10 let na pekárenském a obchodním učilišti. V roce 1988 spoluzaložila Demokratickou iniciativu a těsně před Sametovou revolucí Liberálně demokratickou stranu.

Je autorkou několika knih: Přetlak (1991), Scény (1992), Lamento (1994) a Sametová historie (2009).

Kyselé rybičky a saxofon

Za setkáním se saxofinistou Tonym Scottem je náhoda. Původně nechtěla jít do pražského Studia M na koncert, na konec ale šla. „Já jsem měla nákup, kyselé rybičky v tašce a na sobě hnědé tričko a sukni,“ směje se Eva Štolbová. Na koncertě na ní Sott mohl oči nechat, a tak mu dala na sebe telefonní číslo. Zavolal jí a za paní Evou jezdil do Prahy.

Soudružka Kocíková, která pracovala v televizi, o jejich vztahu věděla. Jak by ne, všechny vztahy s cizinci se Západem se musely hlásit. „Vždycky říkala: Prosím vás, až bude mít Štolbová šaty z šátků, okamžitě jeďte na letiště, to znamená, že přijíždí Scott,“ dodává Štolbová.

Scott rád jezdil s paní Evou autem. Jednou v dvě hodiny v noci potkali mladý pár. „Na nábřeží, kousek za Čechovým mostem, byl mladík, blonďák v džínách a s ním slečna. On říká: Podívej, ti by chtěli určitě vzít. Oni si nasedli a povídali jsme si, ten blonďák mluvil docela dobře anglicky.“

Mluvili spolu o Lidicích, které ve Scottovi i Štolbové zanechaly hluboký otisk, ale i o politice. Pak se pán z vozu nabídl, že by je vzal k sobě do bytu. Jenže prý tam má odposlouchávací zařízení.

„A ta slečna říká: To je Václav Havel. A já: Ježíš! Já jsem totiž jeho podobu neznala. Já o něm, učila, rozebírala jsem s dětmi Zahradní slavnost, ale jeho podobu jsem neznala. Sepjala jsem ruce a řekla jsem: To je náš mesiáš!“ vzpomíná paní Eva.

Mezi Prahou a Bratislavou

Tony Scott dostal zákaz jezdit do Prahy, takže už se spolu s Evou nestýkali. O něco později narazila paní Štolbová na jméno slovenského spisovatele Dominika Tatarky a přes Ludvíka Vaculíka mu napsala dopis. Odpověděla mu a další list od něj jí vyrazil dech: „Druhý jeho dopis už byl: Eva, Eva, milujem vás!“

Za Tatarkou do Bratislavy jezdila tři roky a vznikly z toho Navrávačky, Tatarkovo vyprávění.

S estébáky venčila psa

Před Listopadem 1989 se v bytě paní Štolbové scházeli disidenti a představitelé různých hnutí.

Sama se politicky angažovala, 11. listopadu 1989 založila Liberálně demokratickou stranu. Den dva po revoluci byla zatčena StB.

V jejím bytě se měla uskutečnit schůzka Sdružení TGM. Odpoledne ale nikdo nepřišel. Tak se šla její dcera podívat, co se děje, ale nevrátila se. Stejný osud potkal také Bohumila Doležala, který se na plánovanou schůzku dostavil do bytu mnohem dřív.

Pak zazvonili estébáci zazvonili u Eviných dveří a vedli členku sdružení, že potřebuje na toaletu. Muži paní Štolbovou vyzvali, jestli s nimi dobrovolně půjde.

„Ano, já bych šla, ale musím vyvenčit psa. ´Dobře, my půjdeme s vámi!“ Bubenskou ulicí šla eskorta, pak šli dva civilové, pak šel (pes) Toříček, na každém rohu zvedl vznešeně nohu, pak jsem šla já a za mnou asi dva. A v antonu už byli nacpaní ti zbylí lidé,“ popisuje sled událostí s tím, že dodnes neví, kdo schůzku udal. Po revoluci pak zjistila, že v bytě byla štěnice.

S Tonym Scottem se po Sametové revoluci opět zkontaktovala a do dvou dnů byl v Praze. Scott společenské změny přivítal. Jednou večer, kdy se paní Eva vrátila z jednoho koncertu, jí Scott říká: „Evo, vyprávěj mi o té vaší revoluci. Já bych chtěl rychle usnout,“ směje se Eva Štolbová.

Galerie
Ivan Martin Jirous a Eva Štolbová v den křtu knihy Přetlak (1991) V bytě Evy Štolbové byla štěnice, nad obloukem
V Lidicích S Dominikem Tatarkou
Eva Štolbová (2013) Knihy Evy Štolbové