Jarmila Procházková

Má prababička Jarmila Procházková se narodila 20. 1. 1929 v Chýni. Jako rodina žili v malém domečku s jednou místností. Byli hodně chudí jako více lidí na malých vesnicích. Babička měla šest sourozenců. Vyprávěla mi jak každý večer spala někde jinde. Občas se jí poštěstilo spát na posteli jindy musela jen na lavici. Maminka dělala na panském statku. I když měla dcery po dvou letech, tak si nemohla dovolit s nimi zůstat doma, protože by nevystačili s penězi. Takže děti se hlídaly navzájem. Tatínek pracoval jako dělník na dráze a také moc peněz nevydělával. Jelikož ke konci měsíce s penězi nikdy nevystačili kupovali věci na dluh, takže s výplatou vše poplatili a znovu neměli. Nemohli si dovolit dětem kupovat ani pořádné boty, takže se stávalo, že přes léto byli jenom bosi. Babička chodila do malé školičky, kde byli pouze dvě třídy. V jedné byly dva ročníky a ve druhé tři. Poté chodila na druhý stupeň do Hostivic. Vyučit se nemohla, protože na to neměli dost peněz, proto šla pracovat. Když přišla válka bylo babičce 10 let. V té době žili ve strachu asi jako všichni. Chýně je poblíž Ruzyňského letiště. Ze začátku války létala letadla na letiště každých 5 minut. Odtud převáželi tanky a děla, které pak rozváželi po celém česku. Němci si u nich v pískovně postavili flaky a hlídkovali. Mladíci od nich z vesnice se dohodli a jednu německou hlídku svázali a nechali v tamním hostinci. Měli veliké štěstí, že vyvázli bez trestu. Na zahrádce měli vybudovaný malý kryt, do kterého se schovávali, když byly nálety. Vyprávěla mi jak se jednou běželi schovat do krytu a strom dva metry od nich trefila střela. Také jak se bála chodit do práce když nechávala malou sestru doma. Neštěstí války zasáhlo dost lidí v Chýni. Jedním z nich byla známá babiččiny maminky paní Chalupová, která přišla o dceru v Lidicích. Po válce babička pracovala v kartonáži. Poté co podnik zkrachoval pracovala v Tesle, kde vyráběli ručně televize. Komunisty nevolila, ale byla ve straně. Dostala se tam dost kuriozním způsobem. Její tatínek jí za panáka nechal zapsat v hospodě. Neřešila to prý do té doby, než její nejmladší sestru nevzali na školu, protože nebyla ve straně. Šla na schůzi a knížku jim tam hodila. Prý za to nikdy žádný postih neměla. Ve dvaceti letech se seznámila s mým pradědečkem Josefem Procházkou. Když se děda vrátil z vojny v Jincích u Berouna bylo mu 25 let. Vzali se a ten rok se jim narodila dcera Dana, má babička. Po dobu co musela být prababička na mateřské na tom nebyli finančně moc dobře. Bydleli ve stavebních zdrojích na ubytovně. Děda byl instalatér a moc velké peníze nevydělával. Když byli její dceři dva roky tak dostali od Stavebních strojů byt ve Zličíně. Dana musela jít do školky ve dvou letech, aby mohla jít babička do práce a zvládali vše poplatit. Když bylo dědovi 28 let tak dostal silnou cukrovku. Byli na tom opět hůř protože potřeboval speciální potraviny, které byly dražší než normální. Celý život píchal 4 krát denně tři inzulíny. Často marodil, měl nemocné klouby a ke konci musel do invalidního důchodu.. Babička se o něj hodně bála protože často dostával záchvaty. V té chvíli nevěděl kdo je ani nepoznával nikoho z blízkých, takže se často stávalo, že ho někdo známý potkal a musel ho odvézt domů. I tak jezdil na mopedu a rád rybařil na Slapech. Jednou ho cestou domů čekalo překvapení v podobě kolony vojáků Varšavské smlouvy. Vláda komunistů se jich nijak zvlášť nedotkla. Ve straně nebyli, ale ani nemuseli. I tak dřeli bídu od měsíce k měsíci, ale co vím byli oba spokojení. Žili jeden pro druhého i když měl dědeček velmi vážné zdravotní problémy až do své smrti v roce 1990. Mé prababičce bude v únoru 85 let. Bydlí stále ve Zličíne ulici nad námi u své dcery. Zdraví jí zatím slouží a všichni doufáme, že ještě dlouho bude. Události už má trochu pomotané, ale i tak jsem byla moc ráda, že byla tak ochotná mi povyprávět o svém životě.

Galerie
Jarmila Procházková, Zličín 2012 Maminka Jarmily na svatbě své vnučky 1974
Josef a Jarmila svatba 1974 Svatba Dany Procházkové/Schwertnerové 1974, na fotce Dana s rodiči
Svatební foto Jarmila a Josef Procházkovi Má prababička v roce 1932