Za války jsem se tolik nebála vojáků, ale dětí Hitlerjugend… Pod drobnohledem StB jsme žili až do revoluce

Za války jsem se tolik nebála vojáků, ale dětí Hitlerjugend…..pod drobnohledem StB jsme žili až do revoluce

Eva Žárská se narodila do vlastenecké, protestansky založené, věřící a velice soudržné rodiny. Otec byl vážený a uznávaný stavitel, který měl firmu a zaměstnával přes 100 lidí. Ale přesto tato rodina žila velmi skromně.

2. světová válka očima dítěte

V době, kdy končila 2. světová válka bylo Evě Žárské 10 let a své vzpomínky má dosud živé. Vypovídala o tom, jak městem procházeli vězni, kteří byli promrzlí, hladoví a na kost vychrtlí. Nejvíce ji zasáhlo, když maminka nakrájela kufr chleba a poslala ji s tímto ke koridoru, kde vězni procházeli. Ona pak otevřela kufr a vězni se vrhli na nakrájený chléb. Přesto, že vojáci kolem varovně stříleli do vzduchu, rodiče věřili, že do dětí střílet nebudou. Tak mohli aspoň trochu pomoci. Jako dítě neměla v době války strach z vojáků, ale velice se bála dětí a mládeže Hitlerjugend.“ Chodili městem a měli tak vymyté mozky. Pohled do jejich zlých očí mi naháněl hrůzu. Byli schopni všeho, i nás zabít.“

Další vzpomínka, kdy je vidět velká soudržnost této rodiny je, že po válce na dobu dvou let nabídli domov židovskému děvčátku, které přišlo o celou svou rodinu při Holokaustu. Byla jako jejich vlastní sestra. Pak našlo bratra své maminky v USA a odešlo za ním, zde žije dodnes.

Studium v době normalizace

Paní Žárská si velice vážila, že mohla studovat na místním gymnáziu, ale její kroky byly stále podkopávány politickým terorem tehdejší doby. Nejdříve nebyla přijata pro nevhodný původ – otec kapitalista, bratr evangelický farář. Díky lidskosti některých přátel se jí podařilo na gymnázium dostat. Zde se zapojila po protestní akce proti vyloučení kvalitního pedagoga, ovšem to se jí stalo také osudným. Byla spolu s ostatními spolužáky vyslýchána Bezpečností, hrozilo vyloučení ze školy rok před maturitou. Naštěstí to skončilo jen důtkami a napomenutím.

Po maturitě však opět nebyla doporučena pro studium na vysoké škole. Dostala umístěnku do zaměstnání, měla pracovat u Českých drah. Toto odmítla. Začala pracovat jako admistrativní pracovnice se zaměřením na hygienu.

Život za totality

S manželem se poznali ve Sdružení evangelické mládeže. Přesto, že byl dělnického původu, měl velký vroubek – jeho otec byl členem Národně sociální strany. I on sám se hrdě hlásil ke křesťanskému přesvědčení.

Manžel paní Žárské si svým křesťanským a vlasteneckým přístupem k životu vysloužil pozornost státních orgánů. Dokonce mu byla opakovaně a pod nátlakem nabízena spolupráce s StB, ale nic nepodepsal. Roku 1969 k výročí 21. srpna v zaměstnání při obědě vyzval dělníky, že by si mohli zazpívat hymnu. Bylo cítit, jakou úlevu všem dělníkům aspoň toto přineslo. Bohužel díky této akci byl vyslýchán StB. Vše je zaznamenáno ve svazku StB pod názvem ,,Hymna“ a hrozilo propuštění ze zaměstnání. Byl dokonce postaven před soud. O zaměstnání přišel. Vystřídal mnoho zaměstnání na podřadných místech.

Sametovou revoluci jsme radostně uvítali

Na Sametové revoluci jsme se s manželem, v rámci města a okresu, velmi intenzivně podíleli. Třetí, nejmladší, syn právě studoval ve III. ročníku na gymnáziu. On a další kamarádi společně založili Občanské fórum. Z Počátku se museli scházet tajně, kolem obcházeli příslušníci VB. Později se spojili s ostatními skupinami a scházeli se v nepříznivém počasí na náměstí. ,,Bylo nám zima a nikdo nevěděl, jak to dopadne, ale bylo nám jasné, že se tato záležitost musí dovést do zdárného konce…..“

Manželův splněný sen

To, čemu se chtěl manžel ve svém životě věnovat, mu komunisté zakázali. Proto po revoluci složil zkoušky a začal působit jako kazatel evangelické církve až do smrti.

Galerie
24.	výstřižek z novin, tvorba p. Žárské, 2013 23.	oba manželé na schůzce OF, 1989 / vpravo Radek a Eva Žárská, Václav Klaus/
22.	manželova kandidátka , 1989 21.	dopis z knihy o Ilse, bez překladu, 2013
20.	3 manželův spis STB, 1969 19.	2 manželův spis STB, 1969
18.	1 manželův spis STB, 1969 17.	zápis z výslechu na gymnáziu, 1952
16.	dopis předsedovi vlády, 2. strana 1980 15.	dopis předsedovi vlády Lučanovi, 1. strana, 1980
14.	vysvědčení na gymnáziu, 1953 13.	manžel v zaměstnání, U. Hradiště, 50. léta
12.	v Uh. Hradišti u řeky Moravy, 60. léta  / s manželem a oběma syny/ 11.	dopis z knihy o Ilse,od kamarádky, 2013
10.	dopis z knihy o Ilse, český překlad, 2013 9.	příkaz k umístění do zaměstnání, 1953
8.	manžel, co by kazatel na Vysočině, 90.léta 7.	židovská kamarádka Ilsa Reiner-Einerová, 40. léta
6.	rodinné foto, 2013 / děti, vnoučata, pravnoučata/ 5.	titulní strana knihy Očima dítěte, Ilsa-Reiner-Eichnerová
4.	svatební foto, 1956 3.	rodinné foto, 1949 /zleva Věra 1929, Jan 1928, Marie 1931, rodiče, dole zleva Lydie 1939, Olinka 1948, Eva 1935/
2.	dům rodičů, současnost 1.	dům rodičů,archiv pamětníka,  40. léta