Naši prarodiče v roce 1968 a i jindy

Naši prarodiče v roce 1968 a i jindy

Tento projekt realizujeme v rámci povinně volitelného předmětu Společnost a historie na naší škole ZŠ Na Dlouhém lánu 43, Praha 6. Do soutěže jsme se přihlásili, protože nás zajímá historie všech i naší rodiny. Zaměřili jsme se na to, jak prožívali rok 1968 a celý svůj život. Já David Žigmund a můj kamarád Jakub Bareš jsme nahráli příběhy našich prarodičů. Dozvěděli jsme se o nich, co jsme dosud nevěděli. V jednu chvíli jsme si mysleli, že je to až neuvěřitelné! První bude vyprávět děda Davida Josef Kafka.

Josef Kafka se narodil 2. ledna před 2. světovou válkou roku 1939. Vystudoval průmyslovou školu elektrotechnickou. Po vojně nešel dělat svoje vystudované zaměstnání. Vydal se ale do hutí přesněji do Kladna, kde dělal provozního údržbáře na jeřábech. Potom se mu naskytla možnost jít dělat do Pražské plynárenské. U Pražské plynárenské zůstal poměrně dlouho a tato práce ho docela bavila. V té době se politická situace začala uvolňovat. Děda nám vyprávěl, že když u nás skončilo cvičení Vltava tak se Rusové neměli k odchodu a všichni se jim to báli říct. V noci na 21. srpna děda slyšel rachot letadel, tanků, proto si ráno pustili rádio, kde slyšeli, že byli okupováni! Všude byla najednou Ruská armáda! Jelikož děda dělal v Jungmanově ulici, tak tam se to vojáky a tanky jen hemžilo a nekladli si odpor! Spousta lidí byla proti a to také jeden tank zapálili a ten vystřelil do drogerie, kde poranil a zabil spoustu lidí. Některé rádiové stanice zkoušeli vysílat na jiných kanálech z různých míst, aby nebyli odpojeni, nebo aby se za ně někdo nevydával! Děda pak odešel do JZD. V JZD dělal hlavně vyhřívané podlahy a také pokládal kabely v metru, aby v tam nezamrzaly koleje. A pak založil svou vlastní firmu a živil se na vytápěním podlah až do svého důchodu.

Jako další bude vyprávět babička Jakuba Bareše Květa Barešová. Po ní pak bude vyprávět dědeček Jakuba Pavel Bareš.

Babičce Květě bylo v roce 1968 17 let, když nastalo Pražské jaro bydlela na Kladně. Na Kladně se v tuto dobu nic moc nedělo. Studovala medicínu. Měli vlastní sbor, kde začali zpívat jakékoliv písničky. Lidé více nosili barevné oblečení, ve školách se učilo stejně.

Panu Barešovi bylo v období Pražského jara 21 let a školil se na strojvedoucího. Bydlel v Praze se svými rodiči. Pražské jaro moc neprožíval a ani jeho rodiče. V období Pražského jara se v televizi mluvilo volněji, než předtím, každý vyjadřoval svůj názor volně bez následků.

Na konec nám Pavel Bareš pustil z magnetofonu zvukový záznam ze zpráv. Tato paní pak nemohla jít 20 let do televize.

Závěrem našeho projektu bych řekl to, že jsme se dozvěděli více o našich rodinách.

Tyto prožité dny se nám moc líbili.

Galerie
Takhle to vypadalo při rozhovoru s Josefem Kafkou.