Můj strýček jako oběť heydrichiady

Když k nám rok 1938 vtrhli nacisté a roku 1939 začala druhá světová válka,nastaly pro mnoho Čechů velice kruté a smutné časy.Smutné časy války zažívala i paní Miloslava Chaloupková.

Válka začala v době,kdy jí bylo 17.Vzpomíná na to jak se vracela z učení a najednou jeden tank za druhým.V této bezmezné situaci nezbývalo nic jiného než běžet,co nejrychleji domů a plakat.Jenže to nebylo zdaleka poslední nemilé překvapení,které jí měla válka přinést.

Jak to začalo

Její strýček (ze strany maminky,kterého měla velice ráda) František Nyklíček (narozen roku 1887),také nevěděl,co život ve válce ještě přivede.

Byl vyučen jako kovář,ale této profesi se dále nevěnoval (kdyby tomu tak jen bylo).Míso toho se stal topičem v Albisu,což byla v té době továrna na bonbony .Mimo to dělal cosi jako radního (a o se mu stalo osudným).

Šlo jen o pomoc druhému…

Vše začalo celkem nevinně,šlo jen o pomoc druhým.Jednou učitel, právě Miloslavy Chaloupkové(pan Janeček),požádal pana starostu (Jana Josifa).o vydání tzv. DOMOVSKÝ LISTŮ (v té době je musel mít každý,aby bylo jisté,že někdy bydlí) pro parašutisty (mezi ně patřil např:. Alfréd Bartoš)odpovědné za atentát na zastupujícího říšského protektora R. Heydricha.

Ano,je to můj podpis

Pan starosta tedy tyto listy vydal,ale mimo jeho podpisu se tam objevil i strýčkův podpis coby radního.Vše běželo hladce do chvíle než byly u mrtvého Alfréda Bartoše nalezeny DOMOVSKÉ LISTY.Když se František Nyklíček dozvěděl,že Bartoš je mrtev,dle výpovědi paní Miloslavy,nemohl mnoho nocí spát.Věděl totiž jak je zlé.A nemýlil se.Za pár dní příslušníci gestapa si pro něj přišli přímo do práce,do Albisu. Vytáhli ony listy a zeptali se jestlipak je to jeho podpis,samozřejmě byl.Strýčka sebrali,odsoudili a společně s panem starostou a mnohými dalšími byl zastřelen na pardubickém Zámečku(6.července 1942).Říká se,že než je zastřelili,tak střelci rádi volali:„Dobrou noc pánové“.

Posel špatných zpráv

Velice smutná zpráva pro ty ,kteří ho znali a měli ho rádi.Pan František Nyklíček byl velice dobrým člověkem.Zpráva samozřejmě neunikla ani paní Miloslavě.Nad ničím neotálela a kvapem běžela domů za svou maminkou (velice jí záleželo na tom,aby se o tom nedozvěděla od někoho cizího). Maminka se z toho složila.

Je to hrdina!!

Z Prahy se ozývají radostné výkřiky:„Válka skončila“!!! Radost nezná mezí.I rodina Františka Nyklíčka se dozví radostnou zprávu.Po válce totiž v Ležákách rozprává jakýsi kněz.Zmiňuje i pana Františka.Mluvil o něm nesmírně hezky,jak ani pod tlakem nepředstavitelných mučících praktik nevyzradil vůbec nic.

Je krásné dozvědět se,že váš příbuzný je hrdina,který toho tak moc pro své okolí vydržel…

Galerie
Naše pamětnice paní Miloslava Chaloupková focena během studie křestního listu jejího tatínka 13.10. 2013 Takto vypadaly DOMOVSKÉ LISTY (nepatří nikomu z příběhu.Náleží otci paní Miloslavy Chaloupkové,panu Františkovi Jílkovi
Zastřelený František Nyklíček
Pardubický Zámeček

Z výstavní vila barona Larische, postavené roku 1885 se po Německé okupace stalo sídlo ochranné policie a přilehlá obora sloužila jako cvičná střelnice.Nejčernější moment její historie začal po atentátu na zastupujícího říšského protektora R. Heydricha.Z dříve jen zdárně nevinného sídla a jeho přilehlé obory se rázem stalo popraviště Gestapa.

Přišlo zde o život mnoho vlastenců, odbojářů i lidí,kteří o atentátu ani nevěděli.Mezi těmito nešťastníky byl i pan František Nyklíček.

Památník Zámeček: Pomník obětem Heydrichády. Zdroj: Vlastní fotografie dnešní pohled na dříve honosnou vilu.Dnes je to rujna.Zdroj:www.pametnaroda.cz
Fotka zámečku z konce 19.stol.,zdroj: PROPAMÁTKY.info
Příběh místa

Když pan Nyklíček podepsal DOMOVSKÉ LISTY pro parašutisty nevěděl,co o přinese. Pořádný problém nastal,když se dozvěděl,že A. Bartoš je mrtvý.Věděl jak je to zlé. Za několik dní si pro něj přišli příslušníci Gestapa a zatkli ho. Samozřejmě byl z okolí Pardubicka a tudíž ho odvedli na Zámeček.Zde byl odsouzen za zradu a vězněn ve sklepení spolu s ostatními. A stejně jako oni byl vystaven sérií mučení,aby vyzradil ještě nějaké viníky. Nepodlehl. Nakonec byl jako zrádce zastřel v blízké oboře.