Měli jsme všichni mít zářivé úsměvy a rudé šátky

Jindřich Vondra je bývalý československý atlet, který se specializoval na skok do výšky. Narodil se 15. dubna 1957 v Karlových Varech. Jeho dědeček, který byl už v šestnácti letech sirotkem, přežil obě světové války. Po roce 1945 se začal politicky angažovat, stal se ředitelem významného podniku v Náchodě. V politických procesech byl ale roku 1951 obviněn z vlastizrady a dostal trest 17 let nepodmíněně, ve vězení strávil roky 1951-1959. „Když dědu zavřeli, úplně se mu zbortila rodina,“ konstatuje Jindřich Vondra. Osud dědečka poznamenal celou rodinu a jejich vztah ke komunistickému režimu. Otec Jindřicha Vondry se v Náchodě rozvedl a odstěhoval se do Karlových Varů, aby za sebou v Náchodě zanechal minulost i nepříjemné vzpomínky. „Táta taky přišel o rodinu, vždycky říkal, že v Náchodě už nemohl dýchat,“ upřesňuje Vondra.

V novém domově v Karlových Varech se otec Jindřicha Vondry znovu oženil. S manželkou byli oba sportovci a ke sportu vedli i syna Jindřicha, který se stejně jako otec začal věnovat skoku do výšky. „Trávil jsem dětství na stadionech,“ glosuje Vondra. Při studiu na Střední zemědělské škole v Karlových Varech vyhrává Jindřich Vondra svůj první důležitý závod – „Zemědělskou olympiádu“ a začíná dojíždět do Plzně za trenérem Lubomírem Plischkem. „Trénoval tehdy naše dvě olympioničky – Věru Bradáčovou a Alenu Proskovou, později Plischkeovou,“ vzpomíná Vondra. Jeho talent je stále zřetelnější, vyhrává juniorské mistrovství republiky v Sušici a v roce 1977 dostává nabídku do Sparty Praha, kam odchází do tréninkové skupiny k Jaroslavu Kovářovi. V té době také začíná studovat na Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze. Jeho výkonnost se stále zlepšuje, v roce 1977 je přijat do československé reprezentace. Je v absolutní atletické špičce.

Sportovní úspěch je úžasný zážitek

V roce 1980 plní Jindřich Vondra výkonem 224 cm limit pro nominaci na olympijské hry v Moskvě v roce 1980. „Tehdy byla vypsaná tvrdá nominační kritéria na olympiádu do Moskvy. Výškaři dostali jako limit československý rekord, který tehdy držel Láďa Malý, měl hodnotu 222 cm. Já jsem skočil na mistrovství republiky 224 cm, takže jsem se nominoval. Jenže v té době, když jste skočil nominační limit, tak to ještě neznamenalo, že někam pojedete, protože o tom rozhodovalo předsednictvo atletického svazu,“ uvádí Vondra. Ačkoli je ve vrcholné formě, na olympiádu nakonec neodjede – bez jakéhokoli vysvětlení předsednictva atletického svazu. „Nikdy mi nikdo nic nezdůvodnil, prostě mě tam nevzali. Tehdy jsem to prožíval hodně smutně,“ dodává Vondra k celé situaci. Nutně chápe tuto událost jako promarněnou životní šanci. Na olympijských hrách v Moskvě zvítězil ve skoku do výšky Gerd Wessig, kterého později na závodech Vondra několikrát poráží. Jindřich Vondra konstatuje: „Samozřejmě vedení atletiky i střediska vrcholového sportu byla vedena komunisty, a tak tady byla snaha všechny reprezentanty nacpat do komunistické strany, aby to bylo jednotné, aby všichni měli zářivé úsměvy s rudými šátky a byli nejlepší na světě – to by se jim hrozně líbilo!“

Po ukončení vysoké školy v roce 1983 jede na soustředění do Otrokovic, odkud je odvolán domů pro vážné rodinné důvody. Doma se dozvídá, že rodiče se rozhodli pro emigraci. V jejich rozhodnutí je podpoří, i když tuší, že to pro něj může mít fatální důsledky. „Mávali jsme si s tím, že se třeba už nikdy v životě neuvidíme,“ říká Jindřich Vondra. Sám má před vojnou, po skončení přijímače absolvuje zbytek vojny v Rudé hvězdě Praha, kde i nadále trénuje pod vedením Jaroslava Kováře. „Tehdy stát všechno financoval, dneska je to jinak. Sportovci si všechno platí a jsou sami sobě zodpovědní. Ale vydělají si daleko větší peníze,“ popisuje Vondra. Kvůli emigraci rodičů mu nebylo umožněno absolvovat závody v zahraničí, kromě východních zemí jako je Polsko či Východní Německo. Tento zákaz se mu daří prolomit až v roce 1985, kdy „dostává zelenou“ k cestě na závody do Anglie, kde si vylepšuje svůj osobní rekord. V roce 1986 se stává vítězem Novinářské laťky. „Sportovní úspěch je úžasný zážitek. Vlastně každý úspěch je zážitek, který vás povznáší někam, kde to snad už ani nemá být,“ dodává Vondra.

Se Zvarou jsme soupeřili, ale vykrystalizovalo z toho přátelství

Emigrace rodičů a fakt, že nebyl členem KSČ, bezesporu negativně ovlivnily jeho kariéru – např. v sezóně 1984 měl skočeno o 4 cm více než Ján Zvara, přesto do dějiště halového mistrovství světa v Paříži odcestoval právě Zvara. „Ze začátku nám hodně vadilo, že Zvara je komunista. V roce 1984, když byly kvalifikace a začínala sezóna, tak jsme Zvaru poráželi, já jsem měl v té době skočeno asi o 4 cm víc než on. Ale na světové halové hry do Paříže jel Zvara, my ne. My jsme měli lepší výkony, nejeli jsme, ale do Paříže jel Zvara. Já jsem v té době s tím už stejně nemohl počítat, protože jsem měl rodiče v Kanadě, tak o nějakých hrách jsem stejně nesnil. Nicméně Pepa Hrabal měl taky lepší výkon, a jel Zvara. V tom roce ale Zvara skočil 230 cm a stal se jedničkou, takže o tom už potom nebylo třeba diskutovat,“ popisuje atmosféru mezi výškaři Vondra. Počáteční rivalita přerostla v přátelství. „Se Zvarou jsme byli velcí soupeři, ale taky velcí přátelé. Názorově jsme měli trochu odlišné představy o životě,“ upřesňuje Vondra.

Existuje jen to, co bylo. A to co mohlo být, je nezajímavé…

Jeho tréninkovými partnery a soupeři byly osobnosti československé atletiky jako Ján Zvara, Josef Hrabal či Róbert Ruffíni. Reprezentační kariéru ukončil v roce 1988 výhrou na mistrovství republiky. Za Spartu Praha pak startoval ještě do roku 1991. Mezi největší úspěchy jeho kariéry patří posunutí československého rekordu – v roce 1980 na 224 cm a v roce 1985 na 228 cm. Vondra dokresluje atmosféru závodu slovy: „Na Velké ceně Varšavy jsem skočil československý rekord 228 cm stredlem, tehdy jsme se tam utkali s Jackem Wszołou, který byl v té době absolutní světová špička. Na stadionu ani nebylo osvětlení a ten závod se protáhl tak, že už nebylo ani vidět, zaparkovali tam asi 20 aut a doskákávali jsme to za svitu reflektorů z automobilů.“ Svého osobního rekordu 229 cm dosáhl na mítinku v Gatesheadu v roce 1985. „S bývalým režimem těch problémů bylo spousty. Ta nesvoboda člověka strašně mrzela a štvala. S námi třeba trénovala holka z Dánska – Grith Ejstrup, která k nám jezdila na soustředění. Ta si vzala evropskou termínovou listinu, zaškrtala si závody, kam pojede – a jela! No a my jsme si zaškrtali závody a nejeli jsme nikam!“, popisuje Vondra.

Jindřich Vondra je jedním z našich nejúspěšnějších atletů, kteří získali titul halového mistra republiky v jedné disciplíně – má jich celkem sedm. I po ukončení kariéry ale dále příležitostně závodil za Kolín či Karlovy Vary. V roce 1996 se probojoval s Karlovými Vary do extraligy. V roce 1997 zvítězil na veteránském mistrovství světa v Jihoafrické republice. Je ženatý a má tři děti. Po ukončení atletické kariéry se přestěhoval s rodinou do Poděbrad, kde žije i v současné době. Působil ve výrobních podnicích i ve veřejné správě, např. jako vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu Poděbrady. Výškařská tradice v jeho rodině dále pokračuje. Syn Jan skončil v roce 2009 druhý na mistrovství ČR za Jaroslavem Bábou. Na promarněnou šanci změřit své síly se soupeři na olympijských hrách si Jindřich Vondra občas vzpomene. „Ta olympiáda, to mě hrozně mrzelo. Tam bych jel s těmi nejlepšími parametry. Taková ale byla doba. Člověk si představuje, jaké tam mohl mít šance. Ale můžete tam jet a mít životní formu a nemusí se to povést. To jsou spekulace, to nemá smysl. Existuje jenom to, co bylo. A to co mohlo být, je nezajímavé,“ konstatuje závěrem Vondra.

Pozn. autorky: údaje o sportovních výsledcích, uvedené v rozhovoru, byly upřesněny podle biografického hesla Jindřich Vondra, In: Jan Jirka – Jan Popper a kol., Malá encyklopedie atletiky, Praha: Olympia 1990, s. 577-578. Údaj o počtu získaných titulů halového mistra republiky v jedné disciplíně ověřen na webových stránkách Českého atletického svazu, dostupné on-line: ˂http://www.atletika.cz/tema-tydne/sampionat-dospelych-v-hale/˃, navštíveno 23.10.2013.

Galerie
Jindřich Vondra na aktuální fotografii z 23.10.2013, Poděbrady, foto Michaela Havelková Jinřich Vondra překonává laťku při jednom ze svých skoků, foto soukromý archiv Jindřicha Vondry
Jindřich Vondra na Novinářské laťce v roce 1986, foto soukromý archiv Jindřicha Vondry Jindřich Vondra v dresu Sparty Praha, foto soukromý archiv Jindřicha Vondry
Jindřich Vondra při jednom ze svých reprezentačních skoků, foto soukromý archiv Jindřicha Vondry Jindřich Vondra na Novinářské laťce v roce 1986, foto soukromý archiv Jindřicha Vondry
Jindřich Vondra na Novinářské laťce v roce 1986, foto soukromý archiv Jindřicha Vondry Jindřich Vondra na Novinářské laťce v roce 1980, foto Zdeněk Lhoták/soukromý archiv Jindřicha Vondry