Římskokatolický kněz Václav Divíšek

Římskokatolický kněz Václav Divíšek se narodil 4. 2. 1920 v Rovině u Sedlčan. V mládí studoval na Jezuitském gymnáziu v Praze, kde to bylo velice přísné. Stačilo jen malé pochybení, jako promluvit někoho nebo něco na toaletách a již měl otec čtyřku z mravů. Po tomto velice přísném studiu se rozhodl být lékařem, ale po chvíli si uvědomil že lékař nakonec konstatuje pouze smrt, zatímco kněz může nemocnému pomoci připravit se na věčný život. Stal se tedy knězem.

Za komunistického režimu v roce 1950 byl odsouzen k 12. letům vězení za pobuřování a velezradu, což bylo ovšem pouze vymyšlené provinění. Otec říká, že se mu ve vězení velice líbilo, protože tam měl kamarády kněze, s kterými se modlili a zpívali písně. Jediné co mu vadilo bylo málo jídla, ale to se dalo nějak zvládnout.

Chvíli pracovali v uranových dolech, kde ho kvůli jeho svalnaté postavě zařadili do těžších prací, kterým se říkalo ,,jistá smrt“. Naštěstí po pěti letech otcova věznění přišla amnestie a on byl předčasně popuštěn.

Po svém propuštění žil chvíli jako poustevník v malé maringotce. Otec říká, že se mu to velice líbilo, hlavně to, že se musel chodit mýt do potoka.

Byl v mnoha farnostech, ale zalíbila se mu zrovna ta lukovská. Sice byla rozpadlá, ale z peněz, co dostal za věznění, ji mohl opravit. Má rád nejen lidi, ale také zvířata, a proto kromě ošetřující římskokatolické řádové sestry Benedikty Veselé a otce Jiřího Maria Orsáka s ním na faře žil pejsek a teď s ním žijí dvě kočičky. Již je mu 93 let a kvůli jeho těžkému osudu je již 10 let na vozíku. Avšak jeho těžký život poznamenal pouze fyzickou stránku. Má stále veselou náladu a rád vypráví vtipy a příběhy ze svého mládí.

Galerie
Na této fotce je otec o berlích.