Reflexe srpnových událostí roku 1968 v Pohořelicích

Úkolem žáků společenskovědního semináře na pohořelické základní škole bylo vyhledat pamětníky srpnové invaze vojsk Varšavské smlouvy z roku 1968 a zaznamenat jejich vzpomínky pomocí audiovizuální techniky.

Co se tedy v ony srpnové dny stalo? V noci 21. srpna roku 1968 došlo k vpádu vojsk pěti zemí Varšavské smlouvy do Československa, aby potlačila politický proces, který vešel do dějin pod označením „Pražské jaro“.

První aktivitou žáků byla návštěva Státního okresního archivu Břeclav v Mikulově, kde jsme pátrali po písemnostech, které by nám pomohly při naší snaze rekonstruovat ony srpnové dny. Díky pomoci pracovníku archivu jsme objevili hledané informace v kronice města z roku 1968. „21. 8. odpoledne projelo naší obcí směrem na Znojmo asi 600 tanků. Na Brněnské ulici stál u zúženého mostu tank s poruchou několik dní,“ zaznamenala kronikářka v roce 1968. Díky pamětníkům jsme místo, kde stál onen porouchaný tank, našli a zdokumentovali.

Většina námi oslovených pamětníků se shoduje na nedostatku informací, které v úvodu invaze cizích vojsk měli. „V srpnu 1968 jsem nastoupila po maturitě do zaměstnání v Pohořelicích. Ten den se téměř nepracovalo. Sedělo se u rádia a poslouchalo, co se děje,“ vzpomíná dnešní důchodkyně. „Byly prázdniny, já jsem byla doma. Tatínek přišel z práce a řekl, že je válka. Až později jsme zjistili, že je to trochu jinak. Že šlo o okupaci. Přes Pohořelice jezdily tanky,“ zavzpomínala tehdy devítiletá dívka. „Celkově jsme čekali, že okupace dopadne ještě hůř,“ vzpomíná další pamětnice s odstupem.

Další pohled na srpnové dny se podařilo získat Sabině Čermákové, žákyni semináře, která vyzpovídala svého dědu. V létě 1968 byl na vojně. 21. srpen ovšem trávil doma na dovolené a také hovoří o zmatku, který první dny po invazi nastal. „Nikdo nevěděl, co se děje. V rozhlase a televizi vyzývali vojáky, kteří jsou mimo kasárna, aby se urychleně vrátili ke svým útvarům. Nejezdily autobusy ani vlaky. Švagr mě na motorce přivezl na okraj Brna, které bylo plné obrněných transportérů, ruských a polských vojáků se samopaly. Hlavní budovy, jako pošta, hlavní nádraží, byly obsazeny ruskými vojáky,“ vzpomíná.

Se strachem a nedostatkem informací jsou spojené i obavy Čechoslováků o zásobování potravinami, proto se tvořily v prvních dnech invaze fronty v obchodech. „U obchodníků se tvořily fronty a lidé začali horečně nakupovat, “ říká záznam v kronice města z roku 1968.

Dále jsme se pamětníků dotazovali na informace o vojácích, kteří byli v Pohořelicích. Téměř všichni se shodují na nelehké situaci ruských vojáků. „Byli to chudáci, neměli ani vodu,“ vzpomíná starší žena. „Jednou k nám přišli a poprosili o vodu. Chtěli se u nás i umýt. Když jsme jim dali klasické mýdlo, ptali se, co to je, protože mýdlo neznali. Tatínkovi ruští chlapci říkali, že vůbec nevěděli, kam jeli. Jen jim prý řekli, že jde o vojenské cvičení,“ vyprávěla jiná pamětnice. Svědci doby poukazují na nízký věk ruských vojáků.

Průjezd tanků byl doprovázen velkým hlukem a pod tíhou těžké vojenské techniky docházelo k poničení komunikací ve městě. „Byla jsem zvědavá, tak jsem dala tvou mamku do kočárku a jela jsem se podívat k silnici u řeky, co se děje. Přešla jsem silnici a už jely tanky. Ještěže jsem stála dál. Jeden tank si to namířil k obrubníku, ten naskočil a zastavil se kousek od kočárku. Měla jsem strach, tak jsme rychle odešli a už se tam nevraceli, „vzpomíná babička na vnukův diktafon.

V celém Československu došlo k 108 případům úmrtí spojených s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa. V Pohořelicích se odehrála také jedna z těchto tragických událostí. Na internetových stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů jsme nalezli popis této události. 12. říjnaprojížděl městem Pohořelice značně vysokou rychlostí nákladní automobil sovětské armády. V mírné levotočivé zatáčce u kostela na náměstí řidič nezvládl řízení a srazil L. Verwaltera, který vedl kolo po chodníku. Řidič ani nezpomalil a z místa nehody ujel. „Přejeli ho tady na městě u kostela v tom osmašedesátým,“ vzpomíná pamětnice na smrt devětapadesátiletého muže.

Další aktivitou v rámci projektu bylo setkání s pamětníky srpnového vpádu vojsk do Československa přímo ve škole. Pozvání do multimediální učebny na společenskovědní seminář přijali pan Haragal a paní Dudová. Pan Haragal jako příslušník Čs. armády v roce 1968 přinesl velmi zajímavý pohled na srpnové události z vojenského prostředí. Nejzajímavější byly pasáže jeho vyprávění k armádní technice nebo vzpomínky na setkání s ruskými vojáky či reakce čs. vojáků na vstup vojsk cizích států. Paní Dudová nám zase vykreslila srpnovou atmosféru z lokálního pohledu Pohořelic.

Lukáš Mertlík a žáci společenskovědního semináře

Spolufinancováno z prostředků Evropské unie, Operačního programu přeshraniční spolupráce SR-ČR, Fond mikroprojektů v rámci projektu PAMĚTI města Pohořelice a města Brezová pod Bradlom, reg. číslo CZ/FMP.12/0325

Galerie
Hana Mlýnková zpovídá pamětnici paní Spáčilovou Tank projíždějící Brněnskou ulicí v Pohořelicích (1968)
Žáci společenskovědního semináře v místech kde stál porouchaný ruský tank (Pohořelice) Bádání v Mikulovském archivu
Beseda s paní Dudovou a panem Haragalem