Babiččina školní léta

Moje babička se narodila v roce 1927 v domě v Praze- Kyjích. Dostala nezvyklé jméno Oluša. Její rodiče, technický úředník Karel Jágr a matka Růžena, se do Prahy přistěhovali kolem roku 1924 za prací.

Školní léta započala Obecní školou v Kyjích a pokračovala přípravkou na anglické gymnázium. Tam, v roce 38, poprvé zaznamenala nenávist ze strany Němců. Když nakonec zkoušky na anglické gymnázium udělala, zavřeli ho. Při okupaci musely školy držet při sobě, a tak si děvčata převzala Chlapecká reálka.

15. března 1938 přišli Němci. Babička popisuje, že bylo ošklivé počasí, mlha a drobný déšť, což ještě dokreslovalo dramatičnost situace. Třídu, ve které babička byla, zavřeli a ona musela jít v tom hrozném počasí sama domů, přes celou Prahu. Během toho se stala svědkem prvního německého násilí na českých obyvatelích.

Její třídu naštěstí znovu otevřeli a studovala tam až do kvarty. Problém měla, ostatně jako skoro všichni studenti, s němčinou. Bojkotovali její výuku a proto byla s několika dalšími ze školy vyhozena. Navštěvovala kurzy angličtiny.

Když válka končila, byla přiřazena do sexty, kam patřila, bez ohledu na to, že vynechala dva roky chemie. To, jak sama říká, byly známky z milosti.

Po střední škole šla na Vysokou školu ekonomickou, což jí vyhovovalo hlavně v tom, že byly povinné jazyky. Pokračovala v angličtině a navíc si vzala Španělštinu a Francouzštinu.

V 48. roce se účastnila tiché studentské manifestace proti převratu. Šli směrem k pražskému hradu, ale najednou přijely autobusy plné milicionářu, vrhli se na ně a začali je rozhánět. Nikdy prý nezapomene, jak potkala malého kluka s praporem přez ruku křičícího Tam nechoďte, zabili nám kamaráda!

Možná i kvůli této manifestace se pro ně staly studijní prověrky prověrkami politickými. Protože byla v Kyjích ve straně, ze školy jí opět vyhodili.

Ironií se stalo, že jí osobně vyhazoval její bývalý spolužák, který potom emigroval do Itálie. Když na ní začal řvát, řvala na něj taky, jelikož věděla, že už nemá co ztratit.

Musela jít pracovat, ale ve šroubárně, kam nastoupila, vydržela pouhé dva dny. Protože se pracovalo pod proudem tekutiny, natekly jí tuce. Vedení se proto rozhodlo, že jí vyhodí. ¨

V Tesle si polepšila, když nastoupila na osobní oddělení, a díky svědomitému přístupu se těšila velké oblibě.

Nakonec z ní ale také odešla, protože si vzala Milana Bláhu, slavného harmonikáře, a starala se o domácnost. Cestovat s ním nemohla, to režim nedovoloval.

V 55. roce se jí narodilo první dítě, syn, který dostal jméno po otci- Milan. Babička měla poté ještě dceru Olgu.

Protože Olga dělala závodně gymnastiku, udělala si babička trenérský kurz a trénovala předškolňátka. Poté pracovala na matrice, až do sametové revoluce.

Galerie
na dovolené dům v Kyjích
trénování s předškoláky tablo třídy
taneční babička na základní škole
babička za mlada