Byli to naši sousedé?

Pan Jiří Cihlář v době sovětské okupace pracoval v Břeclavi. Pracoval jako OPK (odbavovací pasová kontrola, kdy zajišťoval vlaky přijíždějící z Rakouska, aby se do nich nikdo nepovolaný nedostal). První chvíle, kdy si uvědomil, že se něco děje byla tehdy, když byl v noci probuzen dozorčím, který mu sdělil, že přijeli Rusové. Zprvu si myslel, že bude povolán do boje, ale poté si uvědomil, že do boje nasazen nebude. Šlo o „přátelskou“ okupaci. Poté pracoval v Jedlové jako pomocný agronom. Z ruské okupace měl rozporuplné pocity. Vypráví také o vzpomínkách, kdy měli ruští důstojníci a jejich ženy protekci v obchodech a dostávali „podpultové zboží“ a také humornou povídku o tom, kterak se ruští vojáci, mírně opojení, převrátili se svým vozem a všichni spadli na zem.

Pan Zbyněk Unčovský byl zaměstnán v Brně jako prodavač koberců. O okupaci se dozvěděl ráno, ještě než šel do práce. První impuls přišel tehdy, kdy si všiml, že lidé otáčejí dopravní značky a vyměňují jmenovky u zvonků, a také když začala ruská letadla přilétat na brněnské letiště. Poté, co se situace uklidnila vypráví například o příhodě, kdy Rusové narazili tankem do domu, který se posléze zřítil… Sovětskou okupaci také vnímal nepříliš dobře.

Galerie
Příjezd Sovětských armád na Václavské náměstí Úryvek z Nového Svitavska ze dne 20. srpna 1968
Rozhovor s p. Cihlářem Rozhovor s p. Unčovským
Brno; Břeclav

Město Břeclav je okresní město v Jihomoravském kraji asi 50km jihovýchodně od Brna. Leží na řece Dyji, poblíž hranic s Rakouskem. Zde působil pan Cihlář na vlakovém nádraží, kde kontroloval vlaky přijíždějící z Rakouska. Břeclav je železničním uzlem evropského významu, kříží se tu dva významné uzle, po nichž je vedena dálková osobní i nákladní doprava. Právě tyto uzle pan Cihlář kontroloval a odbavoval.

Brno, co se týká obyvatel i rozlohy druhé největší město v České republice. Tvoří samostatný okres: Brno-město. Město leží na soutoku řek Svratky a Svitavy. Město má zhruba 400 tisíc obyvatel. Pan Unčovský zde působil jako prodavač koberců, o vpádu sovětských armád se dozvěděl z rozhlasového média, když zrovna pracoval.

Nádraží Břeclav, 7. července 1839, http://www.honzikovyvlacky.cz/2011/07/16/breclav-nadrazi/
Příběh místa

Břeclav – vlakové nádraží, zde působil pan Jiří Cihlář společně s několika dalšími muži na OPK (odbavovací pasové kontrole). Kontrolovali nejen nákladní a osobní prostory vlaků, ale i osobní doklady cestujících. O vpádu sovětských armád se dozvěděl při službě na nádraží z vedoucích pozic. Organizace na vlakovém nádraží se od příchodu sovětských armád nijak nezměnila. Dne 20. září 1968 se Jiří Cihlář vrátil do své rodné vesnice – Jedlové, kde působil jako zemědělský agronom. Zde se rovněž setkal s příslušníky sovětských armád.