V zajetí Rusů i Američanů během 2. světové války – příběh Františka Žebráka

František Žebrák – 2. světová válka

František Žebrák se narodil 27. listopadu 1926. Celý svůj život bydlel v Koblově, až na dobu vykonávání vojenské služby ve Wermachtu a vykonávání prezenční služby v letech 1948-50.

Podle vyprávění ve dvou letech po pádu ze schodů marodil s dětskou obrnou. Avšak primář petřkovické nemocnice jej po pokusech s elektrizováním těla vyléčil. V Koblově absolvoval pět tříd obecné školy a v roce 1937 začal navštěvovat Reálné gymnázium v Hlučíně.

Dne 14.2.1944 byl povolán ke službě v RAD – Reichsarbeittsdienst (Říšská pracovní služba), avšak již 28.4.1944 byl propuštěn do civilu. Dne 28. 5. 1944 byl rozkazem povolán do 28. Ersatz Panzer – Pionier Batalion (národní tankový ženijní prapor) v Breslau (dnešní Wroclaw). Dne 1. 9. 1944 byl vyslán do poddůstojnické školy ženistů v Rathenow západně od Berlína. Po Vánocích a Silvestru doma se musel 6.1.1945 hlásit ve Wroclawi, kde prožil svůj první frontový den v palbě sovětského dělostřelectva následně po pokusu o vytvoření sovětského předmostí na řece Odře.

Dne 23. 2., když vykonával ženijní práce, byl na náměstí Franz Seldte raněn granátem z minometu. Celkem do těla dostal 14 střepin a další byly v pažbě pušky a v zimním kabátě. 3 týdny poté zotavoval v lazaretu, odkud byl 17.3 určen k odletu z pevnosti jako raněný voják. Dostal možnost letět letadlem JU52, avšak jejich let byl střežen sovětskými protiletadlovými jednotkami. Po třech a půl hodinách nebezpečného letu za velmi nepříznivých podmínek přistál na letišti v Drážďanech. Odtud byl převelen do ženijního praporu v Riesa a zasahoval v boji proti Američanům.

Dne 8. 5. se dostal do amerického zajetí v Jindřichově v Krušných horách, ze kterého ale díky špatné organizaci utekl. Poté ale jako zajatec Rusů, a poté i Američanů, prožil další měsíce asi ve 13 zajateckých táborech v Německu.

František Žebrák se během svých putování po Česku v období druhé světové války spřátelil se synovcem tehdejšího rakouského prezidenta Karla Rennera. 10. Června 1946 byl ale ze zajateckého tábora repatriován a dne 17. Června 1946 byl ze zajateckého tábora na Borech a z plzeňského letiště propuštěn domů.

Galerie
První stránka deníku Dobová fotografie Františka Žebráka a jeho sestry
Americký zajatecký spis Doklad o další neschopnosti vykonávání služby ve válce
Dvojstránka deníku Deník Františka Žebráka psaný v němčině, lze na něm vidět i poškození způsobené střepinami granátu
Dobová fotografie Františka Žebráka
Česká republika, Německo
Žlutě zvýrazněné oblasti ve kterých František Žebrák vykonával službu