Neobyčejně obyčejný člověk

Pan Oldřich Valach se narodil v Prostějově 16.4.1931. Do Myslejovic,  kde žije dodnes, se přestěhoval kvůli nemoci své dcery Zuzany, které pomohlo zdejší klima. Během vlády komunistického režimu několikrát  vycestoval do Anglie za svým známým. Jednou dokonce na koňských dostizích spatřil královnu Alžbětu II.  Přežil požár prostějovské cihelny, kde utrpěl popáleniny 2. stupně. Celý život pracoval ve společnosti, která opravovala přehrady. Při jedné z oprav, při prohlubování přehrady si na třech místech zlomil nohu. Po této těžké nehodě byl nucen odejít do invalidního důchodu.

V příběhu nám poměrně detailně popisoval, jak koupili dům v Myslejovicích a začali ho s manželkou spravovat. V přízemí dřív byla dětská ošetřovna. Pan Valach si  téměř celý dům opravil sám, jelikož se vyučil zedníkem. Jeho první práce byla v prostějovských železárnách. Velkou práci také odvedl na jejich zahradě. Dřív zde býval prudký svah, a když bylo hodně srážek, voda často zaplavovala verandu domu, proto začal na zahradě budovat terasy, které měly vodu zbrzdit a pomoci jí lépe se vstřebat do půdy. Jeho žena později vytvořila na terasách okrasné skalky, o které se společně starají. Jejich skalka je nyní tak vzácná, že se na ni jezdí dívat lidé z celého okolí. Jsou držiteli hned několika rekordů. Skalku  udržují již 25 let. Většinu skalniček si manželé rozmnožují sami, ale pro nové druhy jezdí do vyhlášených zahradnictví se skalničkami v Přemyslovicích a  Letovicích. I Přes svůj vysoký věk se tomuto hobby věnují naplno. V období květu skalky se toto místo dá nazývat rájem na zemi.

Pan Valach jako malý začal chodit do skautu. Žil napřed ve městě a podle jeho slov mu bylo vzácností, když mohl pomáhat profesorům na pozemcích vytrhávat plevel, nebo okopávat a podobně. Skaut mu dal opravdu hodně a dodnes na to velice rád vzpomíná. Se svými vrstevníky ze skautu se doposud schází. Mrzí ho, když vidí dnešní mládež, jak ji nezajímá okolní příroda a neustále sedí u počítače.  Když se přestěhoval do Myslejovic jako první ho okouzlila zdejší příroda. Les je hned za plotem jejich zahrady. Je velkým milovníkem zvířat. Doma mají psa Barunku a kocoura Macka, kteří jsou pro ně členy rodiny. Dokonce přizpůsobil parapetní desky na svých oknech tak, aby mohl celou zimu sypat krmení ptáčkům. Jejich okna navštíví velké množství různých druhů ptáků. Veškeré své ptačí návštěvníky si fotografuje.

Jeho dětským snem byla letadla. Velkou zálibu si našel v obdivování modelů letadélek. Už jako malý kluk pozoroval výcvik akrobatických letců, kteří v době druhé světové války letěli z Prostějova na pomoc Anglii. Byl mezi nimi i jeho dobrý známý Jindřich, který  pro nějbyl jako bratr. Po válce zůstal v Anglii, kam manžele několikrát pozval. Valachovi pomáhají s organizací pietních akcí pořádaných na počest válečných letců a zároveň udržují hrob letců na prostějovském hřbitově. Z vyprávění je patrné, že ve svém útlém věku válku velmi intenzivně vnímal.

Pan Valach se o sobě styděl mluvit, nepovažuje se za významného člověka, s čímž se nemůžeme zotožnit. Pokud mu nějaké téma bylo nepříjemné z důvodu yvvolávání nežádoucích vzpomínek, snažil se jej „mít rychle za sebou“, popřípadě se uchýlil k tomu, že o sobě mluvil ve třetí osobě (například při popisu požáru prostějovské cihelny, při němž se kvůli záchraně koní ocitl v plamenech – z nahrávky se ale téměř zdá, že kohosi pozoroval, jak se koně snaží uklidnit).

Jako člověka si ho neskutečně vážíme pro jeho pozitivní přístup k lidem, přírodě a zvířatům. Oba manželé žijí v naprostém souladu s přírodou, což se v dnešní době již příliš nevidí. Velmi nás zaujalo vyprávění o jeho dětství, obzvláště ve srovnání s naším dětstvím. Je jedním z nejváženějších občanů Myslejovic.

Oldřich Valach

Pan Oldřich Valach se narodil 16. 4. 1931 v Prostějově. Později byl nucen se kvůlli nemoci své dcery Zuzany přestěhovat na venkov. Koupili si s manželkou dům v Myslejovicích, který dříve sloužil jako dětská ošetřovna.

Pan Valach přežil požár cihelny u Prostějova, v níž před tragédií pracoval. Během komunistického režimu se mu podařilo třikrát vycestovat do Velké Británie, jeho manželce dokonce víckrát. Druhou prací pana Valacha bylo budování a prohlubování přehrad. Při práci na projektu na přehradě v Plumlově se mu stal těžký pracovní úraz, po kterém byl nucen jít do invalidního důchodu.

V současné době bydlí se svojí ženou stále v rodinném domě v Myslejovicích a na životní tragédie vzpomíná velmi emotivně.

Galerie
Oldřich Valach v roce 1991, fotografie byla pořízena na sraz spolužáků