Česko-německá otázka

Moje babička je Němka. To jsem vždycky tak nějak věděla. Říkala haise místo horký a nikdy mne to nijak nezaráželo a nepřišlo mi na tom nic zvláštního, že babička je německého a dědeček českého původu. Před rokem jsem se dostala ke knížce od Kateřiny Tučkové- Vyhnání Gerty Shnirch. V tu dobu mi došlo, že válka sice skončila 8.května, ale zůstalo tu obrovské napětí a nenávist vůči těm, kdo způsobili všechno to, co se dělo a sytuaci v které se mnozí nacházeli. A je jednodušší si dosadit konkrétní lidi odvedle, než to nechat na nekonkrétním, nebo příliš nedosažitelném viníkovi.

Když skončila válka, jen málokterá rodina měla to štěstí, že zůstala pospolu a ani rodiny mých prarodičů nebyly vyjímkou. Johanna( má babička) se ocitla v českém městě Krnov bez maminky a s jazykem se kterým se jen těžko mezi ostatními dětmi dorozuměla . Vladimír ( můj dědeček) se po válce přestěhoval s maminkou do Krnova. Jeho tatínek byl za války popraven za koministické myšlenky a jeho maminka byla zavřená v koncentračním táboře Terezín. V dobu, kdy něměl k dispozici ani jednoho ze svých rodičů byl Vladimír u prarodičů z otcovi strany a vychovávala ho Aňuška, ve své podstatě cizí paní, nijak s ním příbuzná.

Město Krnov je pohraniční a po válce se do něj okolo poloviny obyvatel přistěhovala a tak bylo složené z různých lidí. Johannin tatínek nemusel odejít jen díky tomu, že byl mistrem v oboru – vlastnim malou továrnu. Celé město bylo poskládané z různých lidí, ale nikdo se moc nezdružoval. Nevznikaly žádné německé ani jiné podobné spolky.

Moji prarodiče se potkali na střední škole. Až s mnoholetým odstupem se ukázalo, že jejich třídní učitel vybral jejich třídu z různých přistěhovalých lidí nebo lidí s pošramocenou, neúplnou rodinou. A taková třída fungovala jako výborný kolektiv. Fungovala jako výborný kolektiv aniž by o sobě navzájem věděli, kdo odkaď pochází.

 

Gerlichovi, Vladimír a Johanna

Vladimír Gerlich 22.12 1940, Praze
Rodiče Jarmila a Karel Gerlichovi. Karel Gerlich byl zatknut gestapep a popraven. Jarmila Gerlichová byla zatčena v roce 1941 a strávila 4 roky v koncentračním táboře Ravensbruck. Vladimír byl vychován u rodinných přátel v Valašském Meziříčí. Po válce se Jarmila s Vladimírem přestěhovali do Krnova, kde vystudoval základní školu a gymnázium. Poté se přestěhovali do Prahy , kde vystudoval jadernou fyziku. V roce 1963 se oženil s Johannou Thomovou. Pracoval ve Výskumném ústavu matematických strojů, které bylo po revoluci zavřené pro beznadějnou zaostalost oproti západnímu světu.

Johanna Gerlichová rozená Thomová 23.9.1940, Krnov
Narozena v Krnově jako sudetská němka. Rodiče Herman a Paula Thomovi vlastnili továrnu na ocet a hořčici. Herman byl povolán vermachtem do války na ruskou frontu. Továrna byla v roce 1945 při bombardování Čech západními spojenci vybombardována a při požáru továrny zahynula Paula Thomová. Johanna se sestrou byly tou dobou v klášteře Bíla Voda. Po válce byla skonfiskována a Herman požádal o vyjímku z odsunu, protože byl odborník na výrobu a tak rodina zůstala v Krnově. Johanna zde vystudovala gymnázium. V Olomouci vystudovala vyšší odbornou školu zdravotního laboranta. Poté pracovala v nemocnici v Bruntále. V Roce 1963 se vdala a přestěhovala se do Prahy. Poté pracovala v Bohnické léčebně jako laborant. Má 4 děti, 12 vnoučat, 3 pravnoučata."

Galerie
Kresba  spoluvězenkyně maminky pana Gerlicha,  kresba je ve Vojenském muzeu na Źižkově Foto z maturity, levý sloupec 1 a 3 foto pan a paní Gerlichovy, 5 spolužáků přiznalo po roce 1990, že česko-německý problém se jich týká. 1 maturant Řek
Část dokumentace ke svatbě Svatební foto pár dnů před začátkem války maminky a otce paní Gerlichové