Historie Horních Bojanovic

Horní Bojanovice

Jsou stará čeká zemědělská a vinařská obec v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Leží 40 km jižně od Brna poblíž dálnice D2, 6 km od Hustopečí, v údolí jednoho z výběžků Ždánického lesa. Žije zde téměř 700 obyvatel.

První písemná zpráva o obci Horní Bojanovice je z roku 1298. Náležela až do roku 1356 místním vladykům. Tehdy ji koupili páni z Kunštátu, r. 1510 Pernštejnové, r. 1551 Drnovští z Drnovic. Za pobělohorských konfiskací připadla ves kardinálu Ditrichštejnovi. Ten ji roku 1626 směnil a poté se v držbě vystřídala řada rodů. V obci se po staletí pěstují především červená, ale i bílá vína. Udržují se zde lidové zvyky, zejména krojované hody, které se konají na svátek svatého Vavřince kolem 10. srpna. Obcí prochází Velkopavlovická vinařská cyklostezka.

Hody

Hody představují v Horních Bojanovicích největší událost mezi výročními svátky. Slaví se jednou do roka kolem 10. srpna, na nějž připadá svátek Sv. Vavřince, patrona zdejšího kostela. Podle ústní tradice existovaly i hody podzimní – císařské, které se obecně zaváděly koncem 18. století.

Dříve se na ranní mši v první hodový den stárky dostavovaly ještě s šátky na hlavách, na odpolední požehnání již ve věncích. Taneční místo – plac byl původně hliněný a upravoval se plevami a pískem. Tančila se polka, valčík a večer mazurka. Tradiční obřadní tance regionu – zavádka, skočná a verbuňk – byly počátkem 20. století již téměř zapomenuty. Zavádkou byla slavnostně uvedena do tance všechna děvčata v obci, počínaje první až čtvrtou stárkou. Děvčata při ní skládala poplatek stárkům, kterým si zajišťovala bezplatný vstup ke všem muzikám v roce, proto byla tato druhá část zavádky označovaná jako „skládka“.

Stárkovu pravomoc a hodnost reprezentovalo fedro. S ním přicházeli stárci k máji a zahajovali hody slavností zavádkou. Fedro je brslenová hůl, na niž jsou zdola nahoru strouhány tenké hobliny a nahoře na způsob víchu svázány pentlemi. Pod vích se přivazoval turecký šátek lemovaný krajkami.

Vstupné se na hodech v první polovině 20. století nevybíralo. Vše kryla sóla. Svoje sóla měli přespolní, stará vojna, mužáci, řemeslníci…

K hodům ve 20. století hrála vždy dechovka. Stejně jako taneční projev se i hudební postupně přizpůsobil obecnému vkusu. Poslední předválečné hody trvaly jen dva dny. Za války platil zákaz zábav, který ale nebyl striktně dodržován, takže se hody a jiné zábavy pořádaly v lese pod „Štumperkama“ nebo ve stodolách.

V souvislosti s intenzivnějším politickým a spolkovým životem prvních tří desetiletí 20. století přestaly být hody jednotícím prvkem obce a stávaly se prestižní akcí různých stran nebo spolků. Horní Bojanovice potkal v roce 1947 rozkol v hodech mezi lidovci a hasiči. Stárci obou stran chodili dům od domu a zvali na své hody, tyto obchůzky se od té doby provádějí dodnes. Hody však byly úspěšné, trvaly až do pátku. Za čtrnáct dní po hodech se konají hodky, a to dva dny. Byly financovány výtěžkem z hodů.

Kostel

Nejvýznamnější památkou je kostel sv. Vavřince. Prošel několika stavebními úpravami. Stavba má původní gotické jádro a nynější podoba chrámu pochází z konce 16. století. Ve čtyřicátých letech se objevily názory, že možná původně kostel byl opevněn, tak, jako kostel v sousedním Kurdějově, nebo blízké Nosislavi.

Skutečný poklad skrývá kostel ve zvonici. Jsou to renesanční zvony, památka, jakých je u nás jen málo. Zvon svatý Vavřinec pochází z roku 1562 a je vysoký 105 cm. Druhý, ještě starší zvon pochází z roku 1504, na plášti je zdoben reliéfem Panny Marie s Ježíškem a vysoký je 85 cm.

Vzácnou památkou – kterou však nyní v kostele nenajdete – je gotická hornobojanovická Madona.

Ve stěně pod kůrem najdeme vsazený renesanční náhrobek měšťana pana Michala Wahilaba z Vizovic z roku 1603 .

Další památky představují drobné sakrální stavby. Mezi nejdůležitější patří kaple sv. Rocha, sv. Šebestiána a sv. Rozálie a kaple sv. Floriána. Obě pochází z poloviny 18. století.

Odborně kvalitní článek o památkách v Horních Bojanovicích najdete v knize B. Samka.

Příroda

Obec se horopisně nachází v jižních výběžcích Ždánického lesa, v jeho části zvané Boleradická vrchovina. Typickými horninami jsou třetihorní usazeniny, zejména slídnaté pískovce. Podnebí je mírné, teplé, i když oproti jižnějším částem Břeclavska jsou srážkové úhrny vyšší.

Geobotanicky se na území katastru nachází dubohabrové háje, údolní luhy a olšiny, šípákové doubravy i skalní lesostepi. Typický je i výskyt zavlečeného akátu. Z rostlin se vyskytují běžné typicky teplomilné, ale i vzácné druhy. Na katastru obce leží část přírodní rezervace Přední kout o celkové rozloze 692,83 ha. Jedná se o nadregionální biocentrum reprezentativního typu, obsahující teplomilné doubravní, mezofilní hájové a subxerofilní ladní ekosystémy.

Vinařství

Dějiny Horních Bojanovic jsou především dějinami vinařství. Vinařství také znamenalo hlavní důvod, proč se obec stala pro své majitele lukrativním podnikem. Rozloha vinic zde tradičně (až do první poloviny 19. století) převyšovala výměru polí. Například v polovině 18. století naměřili v obci 1249 měřic a 4, 5 achtele vinic, zatímco orné půdy pouze 873 měřic. Drtivou většinu vinic tvořily vinohrady poddanské.Horní Bojanovice jsou součástí velkopavlovické vinařské oblasti.

Vinařství tvořilo celá staletí nejdůležitější složku místního hospodářství.

V jedenáctém až třináctém století byli nositeli rozvoje vinařství kláštery a feudálové. Novou epochu pak znamenalo zakládání měst a příchod německých kolonistů se zkušeností s pěstováním vinné révy. Zejména města se ujala iniciativy v zakládání nových vinic. Na Moravě to bylo zvláště Brno, Znojmo, Mikulov a Hustopeče. Čtrnácté až šestnácté století bylo zlatým věkem. Tehdy pěstování révy zdomácnělo také v mnoha poddanských vesnicích.

V Horních Bojanovicích se pěstovala především červená vína. Sklepy a lisovny se budovaly ve zdejším svahovitém terénu jednotlivě v rámci každé usedlosti ve svahu. Původní typické vinohradnické stavby zahrnují lisovnu, šíji a vlastní sklep. Zdejší lisovny mívaly půdy, v nichž se skladovalo vinohradnické nářadí.

Lidé si vinné révy velmi cenili a v době, když zrála, panoval cizím přísný zákaz vstupu do vinohradu. Uzavírání vinic se nazývá zarážení hory. Lidé si dávali do vinohradu hůlky s uvázanou kyticí jako znak uzavření vinohradu. Přístup do vinohradu se řídil horenským řádem. Hornobojanovický horenský řád patřil do skupiny viničních práv židlochovických, které vyměřovaly i hrdelní tresty za krádež vinné révy.

 

Jan Balšínek

"Pan Jan Balšínek se narodil roku 1951. Místem jeho počátku na zdejší pozemské pouti je malebná vesnice Horní Bojanovice v okrese Břeclav na jižní Moravě. Narodil se postižený dětskou mozkovou obrnou do rodiny zemědělce.
Mateřskou školku navštěvoval v historické budově z roku 1772, která již podlehla zubu času a byla zbourána. První čtyři třídy devítiletého školního vzdělávání absolvoval ve dvoutřídce Základní školy v Horních Bojanovicích v letech 1958 až 1962. Povinnou školní docházku dokončil v roce 1967 v ZŠ Boleradice.
Ve tříletém oboru Mechanik organizační a výpočetní techniky v letech 1967 až 1970 na Středním odborném učilišti Ústavu sociální péče pro tělesně postiženou mládež v Brně Králově Poli (dnes Centrum Kociánka) se naučil opravovat psací stroje. Maturita ukončila studium na Střední odborné škole elektrotechnické Brno, Leninova 40 (dnes Kounicova) v následujících čtyřech letech 1970 až 1974 .
Srpnem 1974 začala jeho pracovní kariéra nástupem do funkce mistra odborného výcviku na SOU, kde se vyučil mechanikem a skončila v roce 2012 ve stejném pracovním zařazení na stejném místě.
Celé svoje mládí až do roku 1977 bydlel v Horních Bojanovicích. V tomto roce se oženil, přestěhoval se do Brna a do Horních Bojanovic jen nepravidelně dojíždí na návštěvu k příbuzným."

Galerie
Zadní část statku nyní Zadní část statku 1983
Vjezd do statku 2 Vjezd do statku 1
Radnice nyní Radnice dřív
Přihlížející u pomníku Pohled na školu nyní
Pohled na školu dřív Památník nyní
Pohlednice 5 Pohlednice 4
Pohlednice 3 Pohlednice 2
Pohlednice 1 Statek nyní
Statek 1983 Panorama Horních Bojanovic s Pálavou
Krajní budova statku nyní 2 Krajní budova statku nyní 1
Krajní budova statku 1983 2 Krajní budova statku 1983 1
Kostel sv. Vavřince Hudební tradice 6
Hudební tradice 5 Hudební tradice 4
Hudební tradice 3 Hudební tradice 2
Hudební tradice 1 Plácek nyní
Pohlednice hody 2 Pohlednice hody 1
Cesta před školou nyní Cesta před školou 1983
Cesta ke statku 1983 Cesta ke statku nyní
Cedule Horní Bojanovice