Čtvrtý mušketýr

JOSEF CHURAVÝ

Legionář, za okupace jedna z nejvýznamnějších postav protinacistického odboje

Tento příběh pojednává o Josefu Churavém, brigádním generálovi, který za 2. světové války působil v domácím odboji a který po německé okupaci ukryl před nacisty důležité geografické materiály. Zato byl v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti a o 4 roky později podruhé (tentokrát stanným soudem) odsouzen a popraven.

Sešla jsem se se synem Josefa Churavého, PhDr. Miloslavem Churavým, který je už několik let v důchodu. Vyprávěl mi o svém otci, vzpomínal na něj v době, kdy byl ještě sám malý kluk.

Josef Churavý se narodil 27. 10. 1894 v Olomouci v rodině Václava Churavého a jeho manželky Marie. Studoval na české žižkovské reálce v Praze, poté pokračoval ve studiích strojního inženýrství na pražské České vysoké škole technické, kterou nedokončil kvůli vypuknutí války. Krátce nato byl odveden a nastoupil službu u polního houfnicového pluku. Tam absolvoval školu pro důstojníky dělostřelectva v záloze. Poté byl přemístěn k 95. pěšímu pluku, s nímž odešel, jako velitel čety, na ruskou frontu, kde přešel o dva měsíce později do zajetí. Prošel několika ruskými zajateckými tábory. Nakonec se přihlásil do československých legií. V únoru 1920 se japonskou lodí přes Vladivostok vrátil do vlasti. Během plavby si pořizoval deníky, jež se dochovaly dodnes. Psaní deníku se ostatně věnoval již od útlého dětství. Tehdy se také projevily první zárodky jeho kamuflážních schopností, když některé záznamy důmyslně šifroval před zraky nepovolaných čtenářů.

Po svém návratu do vlasti nastoupil Josef Churavý zpět na techniku. Zakrátko se však vrátil zpět do vojenské služby a vystudoval Válečnou školu v Praze. Později byl povýšen do hodnosti nadporučíka a současně aktivován jako voják z povolání. Od roku 1924 byl profesorem balistiky a zeměpisu na pražské Válečné škole kde působil 4 roky. Nato byl přemístěn k dělostřeleckému pluku v Praze-Ruzyni jako velitel baterie, později se stal velitelem oddílu.

V roce 1934 byl trvale převelen do Vojenského zeměpisného ústavu v Praze, kde se bezprostředně podílel na tvorbě mapového díla (v roce 2013 byl tomuto ústavu udělen čestný název generála Josefa Churavého). Během 30. let pracoval i vědecky, přispíval do odborného periodika Dělostřelecké rozhledy články z oboru balistická matematika.

V roce 1923 se narodil Churavým syn Václav a v roce 1926 syn Miloslav. Václav chodil na stejné gymnázium, které před ním navštěvoval jeho otec. Ten se i nadále ve škole angažoval prostřednictvím sdružení rodičů, jemuž po léta předsedal.

Po okupaci byl Churavý dne 11. 9. 1939 převeden na ministerstvo vnitra. Aby se nacistům nedostal do rukou výsledek dvacetileté práce Vojenského zeměpisného ústavu, jehož by mohlo být zneužito, ukryl společně se svými spolupracovníky v Praze na různých místech 25 velkých nákladních aut důležitých přístrojů, elaborátů i dalšího materiálu. Josef Churavý se tak rázem stal hledanou osobou. Akce na jeho zatčení však byla díky dobrým vztahům se sousedy prozrazena a jemu se podařilo jen šťastnou shodou okolností uniknout a přejít do ilegality. Manželka Josefa Churavého prokázala velkou statečnost, neboť svého chotě před gestapem úspěšně kryla a pozdržela tím jejich postup. Poskytla tak Churavému dostatek času, aby se ukryl v domě rodičů.

Dne 9. 7. 1940 byl v nepřítomnosti německým vojenským polním soudem odsouzen

za ukrytí materiálu VZÚ „pro nevěrnost a sabotáž“ k trestu smrti. Josef Churavý však dále působil v ilegalitě, byl jedním z nejaktivnějších představitelů druhé garnitury odbojové organizace „Obrana národa“, byl členem „Petičního výboru Věrni zůstaneme“ a aktivně se podílel na formování jednotného programu domácího odboje. Zajišťoval ilegální ubytování pro parašutisty z Británie, pro vysílačky ON i ÚVODu. Opatřoval tajné informace, technické součástky i radiotelegrafisty. Podílel se na organizaci sabotáží, opatřoval „pekelné stroje“ i finanční prostředky pro potřeby odboje.

Churavý úzce spolupracoval též s Mašínem, Balabánem a Morávkem, jež jsou dodnes známi pod označením Tři králové. Méně známou skutečností už je, že je ve své době takto označovali výhradně příslušníci gestapa. Oni sami sebe nazývali Tři mušketýři. A stejně jako tři mušketýři Alexandra Dumase, i oni byli ve skutečnosti čtyři: Jejich „Dartagnanem“ byl právě Josef Churavý.

Rodina Josefu Churavému v ilegalitě tajně pomáhala. První dny se Josef schoval u svého tchána, později se schovával na různých místech až do svého prozrazení. Se svými syny se setkával na předem domluvených místech. Místa setkávání byla často velice zvláštní (různé byty, veřejná prostranství, modlitebny apod.).

Poslední dny na svobodě trávil Churavý v úkrytu u jednoho stánkaře, který jeho pobyt v opilosti vyzradil v místní hospodě. Gestapem byl Churavý poté zatčen 9. 10. 1941 na nábřeží Na Františku. Ten samý den se měl Churavý setkat se svým mladším synem Václavem před kostelem sv. Ducha v Praze. Záznam ve svém deníku o místě plánované schůzky dokázal ještě duchapřítomně dezinterpretovat tak, že navedl příslušníky gestapa na falešnou stopu.

Vězněn byl v Pečkárně, kde jej několik dnů vyslýchali za použití nejbrutálnějších výslechových metod. Zprávy o podmínkách věznění spolu s přáním brzkého shledání pašoval za zdi věznice pomocí tzv. motáků ukrytých ve špinavých kapesnících: „Chcete-li mi při návštěvě něco říci, napište to na tenký papír, dejte do kapesníku a ten mi dejte přímo do ruky! Do prádla nic nedávejte, vše protřepávají a prohmatávají (…) Jsem v duchu stále s Vámi všemi a modlím se za Vás. Snad nám Bůh dá šťastné shledání. Jen kdyby už bylo lépe vidět konec války!“ Ani po zabavení všech psacích potřeb Churavý v této činnosti neustal. Musel si však vystačit s psaním na toaletní papír válečným mýdlem.

Krátce před popravou mu bylo ještě naposledy umožněno navštívit rodinu. Rozloučit se však stačil pouze se syny. I v této situaci pamatoval především na bezpečí svých nejbližších, které nenápadně instruoval o tom, že gestapo netuší o jejich dřívějších tajných schůzkách.

Dne 30. 6. 1942 byl Josef Churavý odsouzen (již podruhé) stanným soudem k trestu smrti a ještě téhož dne v 19.30 večer společně s pplk.děl. Josefem Mašínem a jeho spolupracovníky popraven na kobyliské střelnici. Jeho tělo bylo s ostatními popravenými spáleno ve Strašnickém krematoriu.

Za okupace byla perzekvována i rodina Josefa Churavého. Manželka Marie byla v roce 1943 společně se svým bratrem, který Josefovi rovněž pomáhal, zatčena a odvlečena do koncentračního tábora, odkud se vrátila teprve po osvobození. Po dobu matčiny nepřítomnosti se o oba syny starali jejich prarodiče. Zatímco Václav byl totálně nasazen a pracoval v ČKD, Miloslav studoval na gymnáziu.

Po osvobození byl Josef Churavý in memoriam povýšen do hodnosti brigádního generála. V roce 2013 bylo Vojenskému geografickému a hydrometeorologickému úřadu prezidentem republiky propůjčeno jméno Josefa Churavého.

SYNOVÉ JOSEFA CURAVÉHO

Mladší syn Miloslav Churavý se narodil 13. 5. 1926 v Praze. Studoval češtinu a filozofii, získal titul doktor filozofie. Po ukončení studia 3 roky vyučoval na venkově, třetím rokem promoval. 2. 2. 1957 nastoupil do SPN (státní pedagogické nakladatelství), kde pracoval 8,5 let. Do svého odchodu do důchodu se zabýval lexikografií a psal výkladové slovníky.

Starší syn Václav Churavý se narodil 13. 4. 1923 a zemřel v dubnu 2002. Byl to podplukovník, šel ve stopách otce. Spolu s Emilem Zátopkem vystudoval vojenskou akademii Hranice na Moravě.

Zdroje:

– Osobní rozhovory s Miloslavem Churavým v jeho bytě v Praze na Vinohradech realizované v období srpen – říjen 2013

– Motáky – dopisy Josefa Churavého psané z vězení v letech 1941 – 1942

– „Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945“. Kolektiv autorů. Vydalo Ministerstvo obrany České republiky – Agentura vojenských informací a služeb, 2005. ISBN 80-7278-233-9

– Časopis Ministerstva obrany „A Report“ číslo 10/2013:

http://www.mocr.army.cz/assets/multimedia-a-knihovna/casopisy/a-report/ar10_2013.pdf

– Sdružení přátel vojenské zeměpisné služby:

http://www.vojzesl.cz/churavy.html

Galerie
Zašifrovaný deník z dětství Výstřižek z dobových novin
Výkaz studií Josefa Churavého Vojenské cvičení,Josef Churavý druhý zprava
Tryzna Stránky z motáků
Setkání s prezidentem Benešem Náčrtky Josefa Churavého
Miloslav Churavý Josef Churavý, synové Václav a mladší Miloslav, maminka Marie
Josef Churavý na vodě Josef Churavý jako mladý kluk
Josef Churavý jako první nahoře zleva Josef Churavý absolvent válečné školy
Deník z cesty do vlasti japonskou lodí