Temné vzpomínky

1.

paní Anna Marie

Paní Anna začala náš rozhovor větou: ,, Slečno, nic od toho nečekejte, nemyslím že na mém životním příběhu je něco zajímavého.“ Ale hned první minuty mě přesvědčily o opaku.

Nedokáži si představit, co by se ještě v životě paní Anny muselo stát, aby ho považovala za zajímavý.

Válka začala, když chodila prvním rokem do měšťanky v Nýřanech.

 

Začala studovat rodinku v Plzni. Po třech letech studia byla totálně nasazena do muniční továrny v Holýšově a spolu s válečnými zajatci vyráběla střely.

Pamatuje si na nepovedený nálet na Plzeňskou Škodovku, kdy místo areálu Škodovky byla zasažena Dobřanská léčebna a některé střely dopadly i k její rodné vesnici. Tehdy byla zasažena trať na Heřmanovu Huť a blízký lesík, kde ještě dnes najdeme po tomto nepovedeném náletu stopy.

I přesto, že její otec byl Němec, myslela silně protiněmecky, což ji přivádělo do velkého rizika, které byla každý den ochotna podstoupit, protože se nikdy nesmířila s myšlenkou, že by měla souhlasit s Hitlerem a věcmi, které se za války děly.

Rodina paní Anny se nevyhnula ani teroru gestapa. Otec každý den musel podávat hlášení na gestapu, že se nevrátil jeho příbuzný, který odešel před okupací do Londýna.

Hrozný zážitek byl, když jednoho mladého zajatce popravili za údajné žhářství . Obvinil ho německý starosta Kamenného Újezda. Popravě museli přihlížet všichni zajatci. Pro paní Annu Marii je nepochopitelné, že v západním Německu místo potrestání získal za odměnu ještě velký statek.

I přes to, že já už si nic horšího představit nedokáži, v paměti paní Anny je ještě hodně černých vzpomínek, ke kterým se nechtěla vracet. V životě už se nevyrovná s tím, co provedli jí a jejím blízkým. Ať už to bylo cokoli, zanechalo to na duši i srdci velké stopy a já vůbec nemám paní Anně za zlé, že mi neprozradila co se to tenkrát vlastně stalo.

Jak říká paní Anna: ,,Nikdy jsem pro Němce ve škole nebyla víc než česká svině.“

2.

Krátké, ale určitě zajímavé je vyprávění manželů z Tlučné.

pan Cepník

V roce 1944 byl totálně nasazen do Drážďan, kde všichni trpěli nedostatkem jídla. O rok později zažil nálet na Drážďany.

A po návratu, stejně jako paní Anna, nálet na Škodovku.

paní Cepníková

Zažila setkání s německým vojákem a zažila chvíle strachu o život.

Šťastnější okamžiky života zažila v Praze, kde se později na Staroměstské radnici provdala.

Obdivuji všechny s kterými jsem měla tu čest a svěřili mi svůj příběh, že měli tolik odvahy otevřít své staré rány.

Galerie
setkání přátel z války ( pan Cepník ) paní Cepníková a pan Cepník
paní Cepníková pan Cepník
Divadelní kroužek Školní fotka
Opatrovna  r.1930 Anna Marie se strýčkem
Anna Marie Malá Anna Marie
Škola v Kamenném Újezdě