Babička – Obrazy z městského života

Vyprávění o jedné rodině nejstarší její žijící členkou. Babičce je v době natáčení 93 let, v rámci rodinné paměti se pokouším chronologicky zmapovat její životní osudy, výhry a prohry. Malá rodinná dramata na pozadí velkých dějinných událostí, známé klišé, které i zde potvrzuje svoji platnost. Každá rodina má své tajemství, svou třináctou komnatu, tou naší jsou nevyrovnané účty a pocity křivdy babiččiných dětí, které se již jen horko-těžko sejdou u jednoho stolu. Chci ve svém vyprávění o ní zdůraznit fakt, že se nerodíme jako rodiče. Rodiče dělají chyby, na které pak mají jejich děti tendenci házet všechny své životní neúspěchy. Podle mého názoru jen pochopení těžkostí, kterými každý člověk prochází, vede k větší míře odpuštění křivd, o kterých jsme přesvědčeni, že nám dotyčný způsobil, a jedině odpuštění nás osvobozuje a vymaňuje z toho začarovaného kruhu rodiče a dítěte.

Galerie
Já a Ela, má životní přítelkyně. Už jsem zůstala jen já.