Odsuny třikrát jinak, pokaždé tragicky

Roku 1938 bylo Československo nuceno vzdát se části svého území ve prospěch Německa, Maďarska, a také Polska. Poslední ze jmenovaných začalo 1. října 1938 s obsazováním Slezska

Z Frýštátu na Karvinsku se musela odstěhovat rodina slepého košíkáře Novosada, mezi nimi i čtyřletá Zdena Novosadová, později provdaná Mikesková. Útočiště jim poskytlo bývalé německé gymnázium města Hranice – domovské obce, kam se museli uprchlíci odstěhovat. Termín uprchlíci se s vystěhovanými osobami táhl až do konce války. V jedné třídě tam byly ubytovány tři rodiny, včetně otce paní Mikeskové, který v té době trpěl tuberkulózou. První Vánoce rodině zpříjemnil Červený kříž.

V období po 15. březnu se rodina odstěhovala do bývalých kasáren. Otec rodiny tuberkulóze podlehl. Matka pak prodávala otcovo zboží a také koloniální zboží ve svém obchodě. Matka později nastoupila do podniku u Kunzů, nynějším podniku Sigma. Kromě uprchlých Čechů byli v kasárna i částečně němečtí obyvatelé. Oproti bývalé škole dostaly rodiny mnohem větší prostor. Zdena Mikesková, ponechána kvůli dlouhé matčině pracovní době svému osudu, se spřátelila s jednou částečně německou rodinou.

Na konci války se z prostorů kasáren odstěhovaly některé rodiny do pohraničí, vedeny touhou po odplatě a možná i jinými pohnutkami. Po jejich vesměs neúspěšném návratu se v kasárna obejvili i Němci, které touha po odplatě dostihla. Nutno však podotknout, že si Zdena Mikesková žádných zvěrstev nevšimla. Setkala se pouze s rodinou, která ztratila dva své syny ve válce a následně zůstala v Hranicích.

Další ze vzpomínek na onu dobu tvoří malý chlapec se žlutou hvězdou, jehož rodina se, dle vyjádření učitelky, jednoho dne „odstěhovala“. Mnohé podrobnosti o oné době se však dozvěděla až později.

Roku 1947 dostali Mikeskovi byt v Jurikově ulici Matka se podruhé vdala. Její muž však byl nasazen v Prsuku, odkud za bombardování utekl. Matka pak zemřela roku 1963.

Dům ve Fryštátě podle vyjádření Zdeny Mikeskové, stále ještě stojí.

Její budoucí manžel, Petr Mikeska, pochází ze Zlína. Zhruba půl roku po konci války se však rodina přestěhovala do Vernýřovic na Šumpersku, kde jeho otec pracoval jakožto správce budovy firmy Mayer. Odloučení od rodného Zlína brzy v myslích dvou mladých bratrů Mikeskových přebily krásy blízkých Jeseníků – Praděd byl pouze 25 km daleko.

Ve Vernýřovicích se Petr Mikeska seznámil i s Erwinem Kubitschkem ( nemohu zde vyloučit jiný pravopis ). Kubitschkovi bydleli zhruba 400 m od Mikeskových, naproti místní hospodě. Přátelskou družbu však ukončil rok 1947, kdy byli Kubitschkovi vystěhováni