V zajetí Rusů i Američanů během 2. světové války – příběh Františka Žebráka

František Žebrák – 2. světová válka

František Žebrák se narodil 27. listopadu 1926. Celý svůj život bydlel v Koblově, až na dobu vykonávání vojenské služby ve Wermachtu a vykonávání prezenční služby v letech 1948-50.

Podle vyprávění ve dvou letech po pádu ze schodů marodil s dětskou obrnou. Avšak primář petřkovické nemocnice jej po pokusech s elektrizováním těla vyléčil. V Koblově absolvoval pět tříd obecné školy a v roce 1937 začal navštěvovat Reálné gymnázium v Hlučíně.

Dne 14.2.1944 byl povolán ke službě v RAD – Reichsarbeittsdienst (Říšská pracovní služba), avšak již 28.4.1944 byl propuštěn do civilu. Dne 28. 5. 1944 byl rozkazem povolán do 28. Ersatz Panzer – Pionier Batalion (národní tankový ženijní prapor) v Breslau (dnešní Wroclaw). Dne 1. 9. 1944 byl vyslán do poddůstojnické školy ženistů v Rathenow západně od Berlína. Po Vánocích a Silvestru doma se musel 6.1.1945 hlásit ve Wroclawi, kde prožil svůj první frontový den v palbě sovětského dělostřelectva následně po pokusu o vytvoření sovětského předmostí na řece Odře.

Dne 23. 2., když vykonával ženijní práce, byl na náměstí Franz Seldte raněn granátem z minometu. Celkem do těla dostal 14 střepin a další byly v pažbě pušky a v zimním kabátě. 3 týdny poté zotavoval v lazaretu, odkud byl 17.3 určen k odletu z pevnosti jako raněný voják. Dostal možnost letět letadlem JU52, avšak jejich let byl střežen sovětskými protiletadlovými jednotkami. Po třech a půl hodinách nebezpečného letu za velmi nepříznivých podmínek přistál na letišti v Drážďanech. Odtud byl převelen do ženijního praporu v Riesa a zasahoval v boji proti Američanům.

Dne 8. 5. se dostal do amerického zajetí v Jindřichově v Krušných horách, ze kterého ale díky špatné organizaci utekl. Poté ale jako zajatec Rusů, a poté i Američanů, prožil další měsíce asi ve 13 zajateckých táborech v Německu.

František Žebrák se během svých putování po Česku v období druhé světové války spřátelil se synovcem tehdejšího rakouského prezidenta Karla Rennera. 10. Června 1946 byl ale ze zajateckého tábora repatriován a dne 17. Června 1946 byl ze zajateckého tábora na Borech a z plzeňského letiště propuštěn domů.

Galerie
První stránka deníku
První stránka deníku
Dobová fotografie Františka Žebráka a jeho sestry
Dobová fotografie Františka Žebráka a jeho sestry

Americký zajatecký spis
Americký zajatecký spis
Doklad o další neschopnosti vykonávání služby ve válce
Doklad o další neschopnosti vykonávání služby ve válce

Dvojstránka deníku
Dvojstránka deníku
Deník Františka Žebráka psaný v němčině, lze na něm vidět i poškození způsobené střepinami granátu
Deník Františka Žebráka psaný v němčině, lze na něm vidět i poškození způsobené střepinami granátu

Dobová fotografie Františka Žebráka
Dobová fotografie Františka Žebráka
Česká republika, Německo
Žlutě zvýrazněné oblasti ve kterých František Žebrák vykonával službu
Žlutě zvýrazněné oblasti ve kterých František Žebrák vykonával službu