Vlastimil Sýkora: vzpomínky trenérské legendy na hokejové Kladno

Až jednou bude mít Kladno hokejovou síň slávy, v jejím čele musí stát busta Vlastimila Sýkory. Toho Sýkory, který dokázal sesadit z trůnu „neporazitelnou“ brněnskou Rudou Hvězdu a dosadit na něj své Kladýnko. Koncem padesátých let totiž větší překvapení československý hokej nezažil. Ovšem toho samého Sýkoru jeho Kladýnko kvůli komunistické zlovůli krátce na to vypudilo a nikdy už nepozvalo zpět…

Audio vzpomínky Vlastimila Sýkory vystihují atmosféru doby, ve které hokejové Kladno a jeho hráči sklízeli první velké úspěchy a výrazně ovlivnili historii československého hokeje.

Velkou roli v jeho odchodu z milovaného klubu, ale i z rodného města, sehrál aparát jménem STB. „Názorově jsem s kladenskými komunisty nenašel společnou řeč. Nešel jsem radikálně proti režimu, to ne, jen jsem říkal, nebo i psal do novin, co si myslím,“ říká slavný kladenský trenér hráči přezdívaný Mireček. Odmítal donášet na druhé i podvolit se jejich rétorice. „Třeba jsme trénovali v lese na Lapáku, kde ke mně přistoupili nějací pánové a že s nimi musím do hospody. Když jsem odmítnul, řekli to mnohem důrazněji. Chtěli po mně informace na lidi kolem hokeje. Nezajímali se pouze o mě. Nic jsem jim neřekl, ani tehdy, ani jindy. Díky nim jsem skončil nejdřív u reprezentace a krátce nato i v Kladně,“ dodává Vlastimil Sýkora.

Nepoddajnost vůči režimu a jedna sázková aféra ho stály místo u reprezentačního týmu na olympiádě v americkém Squaw Valley v roce 1960. Rok předtím dovedl Kladno k prvnímu titulu přeborníka republiky a národní tým k bronzovým medailím na mistrovství světa v Praze. Aféra se veřejně nazývala „Stazka“, podle hry i tiketů, prostřednictvím kterých mohli zájemci sázet na vybrané sportovní události. Než kriminalisté zakročili proti sportovcům, kteří sázky využívali ve svůj prospěch a ovlivňovali na konci padesátých let některé sportovní výsledky, rozkrývali kauzu několik let. Vyšetřování i soudní procesy s obviněnými začaly na jaře roku 1960, ale už předtím bylo zřejmé, koho se případ dotkne. „V té aféře jsem se osobně neúčastnil, nesázel jsem. Jen jsem trénoval hráče, které také potrestali. Někdo nesměl hrát vůbec, jiný dostal podmínečný trest. Nevím, podle čeho to vyhodnocovali. Tahle životní etapa pro mě není důležitá. Na podrobnosti si už nevzpomínám. Komunisté se asi báli, abych při olympiádě v Americe na hráče škodlivě nepůsobil. Když mi trest vypršel, začal jsem znovu trénovat. Ovšem tlak na mou osobu rostl a já musel před odchodem na Moravu požádat klub o dobrovolné ukončení trenérské činnosti u áčka,“ uvádí pozdější trenér Vítkovic, Českých Budějovic, Gottwaldova, Plzně , nebo francouzského Chamonix. Vlastimil Sýkora dostal dvouletý zákaz vykonávat trenérskou činnost. „Kolem kladenského hokeje jsem se přesto pohyboval. A samozřejmě jsem, stejně jako při trénování, chodil do zaměstnání. Distanc mu vypršel na podzim roku 1962. Ovšem po několika týdnech byl nucen nejen z klubu, ale i z města nadobro odejít. „Zařídili mi trénování ve Vítkovicích. Když prý nebudu dělat potíže a vezmu to, dají mi navždy pokoj. A dali. I to splnili. Mám pocit, že se mnohým lidem mým odchodem v Kladně ulevilo,“ uzavírá svoji slavnou kladenskou etapu trenér, kterému podle jeho slov zůstalo Kladno navždy zaryté v srdci.

Vlastimil Sýkora (4. 5. 1922, Kladno – 8. 11. 2013, Plzeň)

Za Kladno odehrál v nejvyšší hokejové soutěži na psotu centra 22 utkání a v nich vstřelil 5 gólů. V roce 2011 byl zařazen do Síně slávy českého hokeje.

Jan Murárik

Galerie



Rozhovor vznikal v sídlištním bytě v Plzni, děj obsahu rozhovoru a vzpomínek Vlastimila Sýkory se odehrávají v Kladně

Kladno bylo v minulém století známé hlavně jako hornicko-hutnické město. Po únorové revoluci v roce 1948 se vedení města rozhodlo vybudovat zimní stadion s umělou ledovou plochou a posunout kladenský hokej mezi československou hokejovou špičku. Ovšem také kolem hokeje v Kladně působila Státní bezpečnost.

Příběh místa

Pamětník popisuje dění v kladenském hokejovém klubu od konce čtyřicátých do začátku šedesátých roků minulého století. Vzpomíná na kladenský zimní stadion, kladenské hospůdky a nejbližší okolí, ve kterém se odehrály události, které jednoho z nejslavnějších československých hokejových trenérů donutily opustit rodné město Kladno.