Vyprávění Lýdie Kovářové roz. Kordíkové popisuje osudy sedláků, strýců a tetiček z vesnice Jasenice pod Nízkými Tatrami, kteří ukrývali parašutisty a partyzánům nosili jídlo a oblečení. Všichni během SNP riskovali životy.
Válka na východě Ukrajiny se podobá událostem z roku 1938, kdy se mocnosti rozhodly, že část našeho území podstoupíme Německu pro zachování míru.
Před 70 lety měli Čechoslováci u francouzského přístavu Dunkerque za úkol nedopustit, aby německé vojsko prošlo přes opevnění. V brigádě složily stovky židovských mladíků.
Asi každý zná Lidice a Ležáky a co se tam za 2. sv. v. stalo. Ale co Javoříčko, Vařákovy Paseky, Prlov, Ploštinu? To už málokdo. Na konci války byly tyto vesnice a osady za přechovávání a podporu partyzánů vypáleny oddíly SS.
Po válce už jsme nebyli antifašisté, jenom Němci. Erika Bednářová se narodila v roce 1930 německým rodičům. Klíčovou část života prožila v násilném odloučení od rodiny (za nacistů), v internačním táboře (po r. 1945) nebo ve vyhnanství.