Králů Šumavy bylo víc. Kdysi se tak říkalo šumavským pašerákům. Češi si ten „titul“ nejspíš nejčastěji spojují se stejnojmenným propagandistickým filmem Karla Kachyni (z roku 1959) a románem Rudolfa Kalčíka. Říká se, že králem Šumavy byl převaděč přes hranice Franz Kilián Nowotny (1905-1977).
Před sto lety se narodil spisovatel Otakar Rambousek, autor prvního literárního vyprávění příběhu bratrů Mašínů „Jenom ne strach“. Sám autor prožil obrovská životní dramata: bojoval za Pražského povstání s jednotkami SS přímo v budově rozhlasu. Po roce 1948 se stal špionem a vybudoval podle hodnocení Státní bezpečnosti „dokonalou špionážní síť“. Ota Rambousek zemřel v roce 2010 v 87 letech.
Karel Bažant sloužil jako příslušník SNB na letišti v Karlových Varech. Spřátelil se tu s letci RAF. V září 1948 se domluvili, že ukradnou letadla a před komunistickým pronásledováním uletí zpátky do Anglie. Dopadlo to nečekaně. Všem se podařilo bezpečně dostat na Západ, jen esenbáka Bažanta zatkla StB. Udala ho manželka jednoho z letců RAF.
Na závěr vzpomínkových rozhovorů, kterých Paměť národa za jednadvacet let shromáždila kolem patnácti tisíc, se redaktoři pamětníků ptají, co by vzkázali budoucím generacím. Nejčastěji zaznívají „prostopravdy“, abychom si vážili míru, chovali se čestně, vzájemně se měli rádi a nemysleli jen na peníze.
Letos v červenci začala demolice vepřína, který stál na místě tzv. cikánského tábora v Letech u Písku. Koncentrák v Letech spravovaly za německé okupace české protektorátní úřady a o jeho provoz se staralo protektorátní četnictvo (dlouho pod vedením sadistického velitele Josefa Janovského).