Když se na počátku 90. let někdo zmínil o „masakru na Švédských šancích“ nebo o „vraždění Němců u Přerova v červnu 1945“, většina lidí neměla tušení, o čem je řeč. Příběhy připomínají osobnost historika Františka Hýbla, který se zkoumání masakru věnoval posledních třicet let.
Před válkou předváděli v Praze a dalších evropských městech zábavná čísla z Divokého západu. Příběh Sute a Václava, kteří si říkali Two Harwards, ožívá díky nálezu alba v jednom pražském bazaru a svědectví jejich syna Sigmunda Hladíka zaznamenaném ve sbírce Paměť národa.
Obecní úřad v Hroubovicích sídlí v domě, který patřil Johannovi Huschovi. Bydlel v něm s židovskou manželkou a čtyřmi dětmi. V květnu 1945 ho revoluční gardisté jako Němce a údajného kolaboranta zavraždili. Temný případ mapují Příběhy.
Osudy rodiny Aloise Sedláře, řezníka a hospodáře z paseky neboli samoty nedaleko Zlína, který se po německé okupaci s pozoruhodnou samozřejmostí zapojil do odboje. Příběh jeho rodiny patří do moravské partyzánské historie.
Když byly v roce 1938 po Mnichovské dohodě odtrženy od Československa pohraniční oblasti, většina Němců, kteří v nich žili, to vítala. Většina ovšem neznamená všichni.