Když byl Zdeněk Klíma kluk, bylo mu divné, že u nich v bytě nejsou skoro žádné věci, které by připomínaly rodinnou minulost. „Ptal jsem se maminky – a řekla, že její rodina o všechno přišla… Později jsem už věděl, že byla ve vězení, ale když jsem chtěl slyšet víc, většinou se brzy rozplakala,“ vzpomíná v Příbězích 20. století.
Během léta 1945 řádili v českém pohraničí vojáci, partyzáni a revoluční gardy. Vyháněli Němce, vraždili, znásilňovali a kradli. Sudetští Němci, kteří to tenkrát jako děti zažili, vypráví, že se Češi chovali vůči starým, ženám a dětem často hůř než vojáci Rudé armády. Poslechněte si vzpomínky Waltera Sitteho, kterému bylo tehdy 10 let. Narodil se v roce 1935 v Hrádku nad Nisou kousek od německých hranic.
Příběh Miroslava Jeníka dobře ukazuje pohromu, která v letech 1968-1970 postihla českou společnost a v podstatě pak trvala až do listopadu 1989. V pořadu vzpomínají na brutální potlačení demonstrací 21. srpna 1969 také Miloš Vavrečka, Vladimír Špidla, Jana Drašnarová a lékařka Jana Kulhánková, která ošetřovala poraněné demonstranty.
Jaroslav Dlouhý a Josef Holec byli donuceni narukovat do Rudé armády. Popisují chaos, dezerce, zbabělost Rudoarmějců během ústupových bojů na východní frontě v roce 1941. Oba padli do německého zajetí. Nikoliv v boji. Dlouhý zaspal a ztratil se jednotce. Holec nestačil ostatním Rudoarmějcům, kteří utíkali před německými tanky. Táhnul na zádech zraněného kamaráda.
V říjnu roku 1950 proběhl v Litomyšli proces známý jako Stříteský a spol. Státní soud tehdy poslal do vězení 24 osob, většinu odsouzených tvořili středoškolští studenti, devět z nich ještě nezletilých. Popudem k rozpoutání monstrprocesu byly zbytky roztrhaného portrétu Stalina v záchodě, které objevil školník litomyšlského gymnázia. V pořadu vzpomínají Miloslav Kohout, Miroslav Matějka, Alena Posltová, Karel Metyš a další aktéři procesu.