Králů Šumavy bylo víc. Kdysi se tak říkalo šumavským pašerákům. Češi si ten „titul“ nejspíš nejčastěji spojují se stejnojmenným propagandistickým filmem Karla Kachyni (z roku 1959) a románem Rudolfa Kalčíka. Říká se, že králem Šumavy byl převaděč přes hranice Franz Kilián Nowotny (1905-1977).
Američtí tvůrci filmu Rambo se klidně mohli inspirovat pražským instalatérem Otakarem Rambouskem, který se narodil před 100 lety. Stejně jako známá filmová postava bojoval se zbraní v ruce, skrýval se po lesích, věznili jej komunisté a mučili ve vězení.
Před sto lety se narodil spisovatel Otakar Rambousek, autor prvního literárního vyprávění příběhu bratrů Mašínů „Jenom ne strach“. Sám autor prožil obrovská životní dramata: bojoval za Pražského povstání s jednotkami SS přímo v budově rozhlasu. Po roce 1948 se stal špionem a vybudoval podle hodnocení Státní bezpečnosti „dokonalou špionážní síť“. Ota Rambousek zemřel v roce 2010 v 87 letech.
Především v souvislosti s minulostí nově zvoleného prezidenta Petra Pavla se v posledních měsících v Čechách otevřelo téma Československé lidové armády (ČSLA). K čemu sloužila? Jaké v ní panovaly poměry? Jaké bylo její místo v komunistickém systému?
Karel Bažant sloužil jako příslušník SNB na letišti v Karlových Varech. Spřátelil se tu s letci RAF. V září 1948 se domluvili, že ukradnou letadla a před komunistickým pronásledováním uletí zpátky do Anglie. Dopadlo to nečekaně. Všem se podařilo bezpečně dostat na Západ, jen esenbáka Bažanta zatkla StB. Udala ho manželka jednoho z letců RAF.