Na hranicích s Rakouskem a západním Německem pochytala před rokem 1989 pohraniční stráž stovky lidí. Jedním z posledních politických uprchlíků z Československa byl Kubánec Rolando Saumell Acosta. Případ je pozoruhodný i tím, že se stal po listopadu 1989.
Za úspěchem československých letců v britském Královském letectvu (RAF) za 2. světové války nestojí jen jejich um, odvaha a nasazení, ale také mechanici, kteří se starali o letouny.
Augustin Bubník si v říjnu 1950 vyslechl rozsudek: 14 let ve vězení. V procesu „Modrý a spol.“ dostal druhý nejvyšší trest po brankářovi Bohumilu Modrém. Patřili k československým hokejistům, kteří byli v březnu 1950 zatčeni a v říjnu odsouzeni jako vlastizrádci k mnohaletým trestům odnětí svobody.
Štěpánovi Antonijovi a Vasilině Mesárové bylo sedmnáct let, když se rozhodli prchnout do Sovětského svazu před maďarskými okupanty. Věřili sovětské propagandě, že je čeká komunistický ráj, kde není bídy. Ocitli se v pekle – v gulagu.
V roce 1950 proběhly Akce K a Akce Ř, při nichž Státní bezpečnost internovala příslušníky mužských i ženských řeholních řádů. Anna Magdalena Schwarzová vozila vězněným kněžím nejrůznější materiály, papežské indulty a pokyny. V roce 1953 byla zatčena a odsouzena i ona.