Ze sudetoněmecké rodiny Hadwigerů, která žila v Nýznerově, jsme objevili nejmladšího z rodiny Rudolfa a v jednom německém domově důchodců jsme natočili rozhovor s Annou, kterou po osmi letech sovětského věznění v Norillagu propustili.
Studentky učitelství Květa Axmanová a Věra Kristová zorganizovaly v létě 1946 záchranu 45 dětí z Údolí smrti. Paměti národa se podařilo vypátrat pět z nich. Domnívaly se, že se jednalo o oficiální akci organizovanou vládou.
Po 2. světové válce se tisíce Čechoslováků ocitly v zoufalé situaci. Během bombardování tito lidé ztratili domovy, trpěli hlady a nemocemi. Nejhorší situace panovala na severovýchodním Slovensku, kde na podzim roku 1944 probíhaly tvrdé boje karpatsko-dukelské operace.
Příslušníci zvláštní jednotky sovětské kontrarozvědky SMERŠ (či SMĚRŠ) pozatýkali v květnu 1945 na československém území několik set lidí, kteří byli většinou odvlečeni do Sovětského svazu. Někteří však zemřeli při výsleších v Praze. Jedním z nich byl Vladimír Rafalský, lingvista a bývalý diplomat carského Ruska.
Účastníci Pražského povstání – pamětníci, kteří vyprávěli své příběhy pro Paměť národa a jsou jich přes osm stovek, odmítají patetické heroizování a naopak snižují své zásluhy. Tvrdí, že skutečnost byla mnohem hrůznější, než si dokážeme představit.