Dne 23. června 1944 přijela do terezínského ghetta delegace Mezinárodního výboru Červeného kříže. Výsledkem byla skandální zpráva popisující ghetto jako příkladné. Této tragické a současně ostudné události se věnovaly Příběhy.
Vojáci britské armády dorazili do koncentračního tábora Bergen-Belsen 15. dubna 1945. Na místě našli asi šedesát tisíc zbědovaných vězňů a třináct tisíc mrtvých. V následujících týdnech zemřelo – navzdory obětavé pomoci - téměř patnáct tisíc již osvobozených lidí.
Vzpomínky tří dam – dvě pracovaly celý život jako zdravotní sestry, třetí je lékařka. Spojilo je ghetto Terezín, v neposlední řadě tyfová epidemie, která tam propukla (už podruhé) na sklonku války.
V noci z 8. na 9. března 1944, zahubila nacistická likvidační mašinérie v plynových komorách v Osvětimi-Birkenau 3792 obyvatel tzv. terezínského rodinného tábora, úředním označením BIIb.
Pro většinu vězňů tábora Auschwitz útrapy pokračovaly několik měsíců po jeho osvobození: absolvovali pochody smrti, dřeli ve fabrikách, odklízeli trosky bombardovaných měst. K 60 tisícům vězňů, které nacisté evakuovali, patřila i Brigita Bakovská.