Dvacetiletý Miroslav Hampl v roce 1952 pronesl na důl Slavkov civilní šaty, převlečenému politickému vězni předal vypůjčenou legitimaci zaměstnance a provedl ho přes bránu. Za pár týdnů chtěl útěk zopakovat a sám odejít na Západ, už se mu to nepovedlo, udal ho kamarád, a proto putoval na tři roky do lágru Ležnice.
Výtvarník, animátor a pedagog katedry animace FAMU Jan Klos vzpomíná nikoli na svou tvorbu, ale především na dětství a mládí, které prožil v Mělníku – v pozoruhodné rodině, postižené za nacismu i za komunismu. „Snažím se žít téměř v chudobě, aby nám nikdo neměl co ukrást a aby nás nechtěli zase vystěhovat na ulici nebo poslat do koncentráku,“ říká v Příbězích Jan Klos.
V roce 1950 byla z politických důvodů zatčena, vyšetřována v Uherském Hradišti a poté odsouzena k pokutě, ztrátě občanských práv a dvouapůlleté ztrátě svobody. Roku 1968 spoluzakládala regionální sdružení politických vězňů K231 a kvůli tomu se o ni znovu začala zajímat StB. Až po listopadu 1989 se směla svobodně veřejně angažovat a například vydat svědectví o poměrech v uherskohradišťské věznici.
Pozdě večer 11. dubna 1948 vyrazila z Františkových Lázní skupina asi dvaceti lidí. Na útěk z komunistického Československa vzpomínala Blažena Baborová, které tehdy bylo třináct let.
Druhý díl příběhu adventisty Miloslava Bláhy, který kvůli víře sloužil u Pomocných technických praporů. Když na vojně odmítl fárat v sobotu, dostal za to rok vězení. Znovu odmítl rozkaz a putoval na šest let do uranového lágru. a dostal se i za mříže. Adventista Bláha odmítl na vojně fárat v sobotu. Dostal za to rok vězení.