V roce 1950 proběhly Akce K a Akce Ř, při nichž Státní bezpečnost internovala příslušníky mužských i ženských řeholních řádů. Anna Magdalena Schwarzová vozila vězněným kněžím nejrůznější materiály, papežské indulty a pokyny. V roce 1953 byla zatčena a odsouzena i ona.
Čtrnáctiletý Leonid „Levko“ Dohovič se nechtěl smířit se sovětizací Podkarpatské Rusi a za šíření protisovětských letáků putoval na deset let do gulagu. Trest ho nezlomil, z lágru kopal tunel.
Dne 10. listopadu 1951 byli v Praze na Pankráci popraveni Alfred Plocek, Miloslav Franc a Jaroslav Peške. Patřili k představitelům československé technické inteligence a stali se oběťmi dnes již pozapomenutého vykonstruovaného soudního procesu.
Otec Juliány Lápkové odmítl vstoupit do JZD a komunisté ho zavřeli. Juliánu estébáci vydírali, znásilnili a donutili podepsat spolupráci. Od sebevraždy jí zachránil její budoucí manžel, loajální komunista.
25. listopad 1953 si Radslav Švéda pamatuje dodnes: „Když se máma se mnou loučila, řekla mi, že se vrátí. Byly mi čtyři roky. Vrátila se, ale až za deset let.“