Jednadvacátého srpna 1968 se ulicemi českých měst valily sovětské tanky, desetitisíce vojáků armád pěti zemí Varšavské smlouvy přepadly Československo. Nebylo zřejmé, jestli Sověti politické odpůrce neuvězní a nepopraví. Vedení KSČ bylo donuceno odletět do SSSR a podepsat tzv. Moskevské protokoly.
Před 80 lety zahájili nacisté a jim podléhající úřady protektorátu Čechy a Morava deportace plzeňských Židů. Mezi 18. a 26. lednem 1942 (ve třech transportech označených písmeny R, S a T) muselo odjet do ghetta v Terezíně 2604 mužů, žen a dětí – svobody se dožilo jen 204 z nich. Patřil k nim i tehdy osmiletý Petr Riesel s matkou Irenou a mladším bratrem Hanušem. Smutnému výročí a vzpomínkám lékaře Petra Riesela jsou věnovány nové Příběhy 20. století.
Ludvík Armbruster vyrůstal v rodině, která do kostela nechodila, přesto se ve dvaadvaceti letech stal řeholníkem a následně i knězem. Ačkoliv pocházel z rodiny zámečníka, vystudoval prestižní univerzity a přednášel jako profesor filozofie a teologie po celém světě, přednášel nejen ve svém rodném jazyce, ale i latinsky, italsky, anglicky, německy a japonsky. Hlásil se k české národnosti, měl rakouské a japonské občanství, tady se stal v době komunismu nežádoucí osobou.
Děti se svými učiteli zdokumentovaly za tento rok skoro 300 životních vzpomínek pamětníků vyprávějících převážně o životě v komunismu. Jsou mezi nimi dramatické osudy bývalých politických vězňů z uranových lágrů, emigrantů či někdejších studentů z roku 1989. Záznamy vznikaly navzdory covidu on-line, nebo za přísných podmínek negativního PCR testování.
Před válkou žila v Pardubicích v Nerudově ulici židovská rodina Wernerova. Tatínek prodával jako obchodní cestující pro firmu Kudrnáč gumové podpatky pro dámskou obuv. Maminka se starala o osmiletou Lenku a desetiletého Pavla. Když obdrželi v roce 1942 obsílku do Terezína, maminka napekla sušenky. Lenka zemřela v ghettu na zánět mozkových blan.