Volyňský Čech, vyučený krejčí, vycvičený výsadkář, šestadevadesátiletý Václav Pirožek měl za sebou neuvěřitelné bitvy za 2. světové války na východní frontě na Dukle a v Nízkých Tatrách. Před dvěma lety bez většího povšimnutí veřejnosti nečekaně zemřel ve znojemské nemocnici na covid. Jeho zdrcený vnuk nám napsal mail, že za smrt může neschopnost vlády.
Na rubu československé jednokorunové mince, kterou se platilo v letech 1957-1992, byla zobrazena dívka v pokleku, sázející do země lípu. Minci si asi pamatuje každý, komu je přes čtyřicet, každý ji míval v kapse. Dlouho však téměř nikdo nevěděl, že předobrazem dívky na reliéfu se stala politická vězenkyně komunistického režimu Bedřiška Synková. Dnes se jmenuje Frederike Hoffmann a jejím vzpomínkám jsou věnovány nové Příběhy 20. století.
V revoluční době roku 1989 přišla na otrokovickou faru za panem farářem Vojtěchem Šímou babička, že chce ke zpovědi: „Pane faráři, já jsem se moc provinila!“ „A co jste, babi, udělala,“ zeptal se pater Šíma. „Pane faráři, já nevěděla, co za hrůzy ty komunisti udělali.“ No, ale babi,“ skočil ji farář Šíma do řeči. „Vy jste ale neudělala nic, ne?“ „Já jsem tam byla! Členkou KSČ. Já mám na tom všem vinu!,“ vyznávala se slzami v očích stařenka.
Ze současných diskusí o českém (československém) pozdním komunismu často vyplyne podivně pokřivený obraz minulosti: proti předlistopadovému režimu se dle něj za tzv. normalizace stavěla jen „hrstka disidentů“, jinak prý žili obyvatelé Československa vcelku klidné životy, sice občas neměli banány nebo toaletní papír, ale nějaký útlak a nesvobodu si ani pořádně neuvědomovali, neměli dost informací atd. atp.
Třicetiletí rodiče Vyhnisovi navštěvovali Sokol, kde se dali dohromady s protinacistickými odbojáři. Gestapo je v roce 1942 pozatýkalo a zavraždilo. Zůstala po nich tříletá holčička Alenka. Dnes třiaosmdesátiletou Alenu Staňkovou navštívila pětičlenná skupina žáků z osmé třídy základní školy Špitálská z Prahy 9.