Jiří Kovtun byl celý život přesvědčený demokrat, a proto roku 1948 odešel do exilu a pracoval mimo jiné pro rozhlasovou stanici Svobodná Evropa. Miloš Hájek, válečný odbojář a nositel ocenění Spravedlivý mezi národy za záchranu židovských životů, se po válce podílel na budování komunistického totalitního systému. Po roce 1968 patřil k disentu, podepsal Chartu 77 a byl jedním z jejích mluvčích.
Jací lidé se i dnes hlásí ke komunismu? Jaké jsou jejich životní osudy? Dozvíte se v tomto díle.
Dne 25. listopadu 1953 přijelo do Pivína nedaleko Prostějova několik černých aut a příslušníci Státní bezpečnosti sebrali v domě Švédových její matku stejného jména, a také děda Františka a strýce Vratislava. Pro strýce Zdeňka Švédu si dojeli do práce. . Ludmile Zouharové (tehdy Švédové) bylo sedm let. Jejího tatínka Václava Švédu popravili jako člena odbojové skupiny bratří Mašínů.
Pořad věnovaný výstavě Paměť národa, která vznikla ke 100. výročí republiky. Vypráví symbolicky 100 dramatických příběhů z doby 2. světové války a komunismu. Využívá k tomu nové technologie např. 3D animaci, videomapping a prostorový zvuk.
Na podzim 1944 odjížděly z ghetta Terezín poslední transporty na východ, údajně „k pracovnímu nasazení“, ve skutečnosti však do vyhlazovacího tábora Auschwitz. Od 28. září do 28. října bylo deportováno více než 18 tisíc lidí, z nichž přežilo pouze 1574 osob. Mezi deportovanými a přeživšími byla i Hana Lustigová-Hnátová s příbuznými. Výročí transportů a především Haniným vzpomínkám jsou věnovány tyto Příběhy.