Jiří Kovtun byl celý život přesvědčený demokrat, a proto roku 1948 odešel do exilu a pracoval mimo jiné pro rozhlasovou stanici Svobodná Evropa. Miloš Hájek, válečný odbojář a nositel ocenění Spravedlivý mezi národy za záchranu židovských životů, se po válce podílel na budování komunistického totalitního systému. Po roce 1968 patřil k disentu, podepsal Chartu 77 a byl jedním z jejích mluvčích.
Dne 25. listopadu 1953 přijelo do Pivína nedaleko Prostějova několik černých aut a příslušníci Státní bezpečnosti sebrali v domě Švédových její matku stejného jména, a také děda Františka a strýce Vratislava. Pro strýce Zdeňka Švédu si dojeli do práce. . Ludmile Zouharové (tehdy Švédové) bylo sedm let. Jejího tatínka Václava Švédu popravili jako člena odbojové skupiny bratří Mašínů.
Marii Chalupovou zatkla Státní bezpečnost v polovině roku 1949. Zrovna ukládala ke spánku děti v mateřské školce. Policisté jí oznámili, že za chvilku bude zpátky. Vrátila se za osm a půl roku. Ve vězení prožila obrovská muka, když jí vyšetřovatelé například lámali prsty přes tužky. Marie Chalupová u výslechu vzdorovala, což vysvětluje svojí vírou. Chtěla prý vypovídat, ale nemohla ze sebe vydat ani slovo.
Děj začíná v domě U Mouřenína na rohu pražských ulic Mostecká a Lázeňská u Karlova mostu. Děd Josefa P. Skály si tam v roce 1906 otevřel prosperující koloniál. Když zemřel, musel ho zastoupit syn (narozen 1913), který z koloniálu vybudoval velkoobchod s kávou. Za okupace (15. srpna 1941) přišel v rodině velkoobchodníkově na svět pozdější profesor Josef P. Skála, jemuž je věnován tento díl Příběhů.
V květnu 1949 se americký voják Frank Fernetti vracel do Rakouska z manévrů v Německu. Putoval zpátky k jednotce, ale taky k dívce, kterou poznal v Linci, chtěl si ji vzít a těsně před odjezdem se dozvěděl, že s ním čeká dítě. V pořadu vzpomíná Julie Hrušková.